Norsko je severským královstvím přírodních úkazů a scenérií. Právě kvůli nim sem ročně míří milióny turistů. Prim ale hraje v oblasti ledovců. Na jeho území, v Národním parku Jostedalsbreen, se totiž nachází stejnojmenný ledovec, který je největší v kontinentální Evropě.
Ledovec pokrývá plochu téměř 500 km² od nadmořské výšky 300 do 2 000 m n. m. Na několika místech ledovec sahá do údolí zarývajících se do skal, a tak je snadné spatřit jeho ustupující splazy.
Ledovcový splaz Briksdalbreen
Jedním z nejznámějších míst, kde lze největší kontinentální ledovec Evropy spatřit, je jeden z jeho bočních splazů Briksdalbreen, který leží na konci Oldedalenského údolí. Silnice vedoucí údolím se vine malými vesničkami podél řeky a jezer.
Na několika místech je pak ke spatření několik dalších splazů, z kterých vyvěrají potoky napájející všudypřítomné vodopády. Na konci této silnice lze zanechat auto nebo kolo a vyrazit pěšky na asi dva kilometry dlouhou procházku, kterou ukončíte přímo u jezera v nadmořské výšce 346 m n m. Jezero je naplňováno vodou právě ze splazu Briksdalbreen.
Ledovcový splaz Boyabreen
Pomalu, ale jistě se nezadržitelně na naší cestě blížíme do přístavního města Bergen. Objíždíme fjordy, projíždíme údolími a malými vesničkami. Nad námi v horách leží ledovec Jostedalsbreen.
Skoro celý den tušíme jeho ledovou přítomnost. Na sever od městečka Fjaerland po levé straně silnice ještě na chvíli zastavujeme a fotíme si další z ledovcových splazů – Boyabreen. I on naplňuje svou tající vodou nevelké jezero.
Pomůžeme s výběremZájezdy do Norska – srovnání a doporučeníRačte se poučit
Při procházce k oběma splazům je umístěno několik naučných cedulí, z kterých se pozorný čtenář dozví mnoho zajímavostí o ledovcích a jejich významu v přírodě. Dozví se, jak ledovce vznikaly v době ledové, aby postupným oteplováním opět začaly mizet.
Dozví se, že v 17. století vrcholila tzv. malá doba ledová, kdy ledovce opět nabyly na své mocnosti, a dokonce svým přibývajícím ledem ničily i okolní vesnice. Dozví se, že tání ledovců je ovlivněno nejen teplotou, ale i množstvím každoročních srážek.
Zajímavá je i historie dopravy přes ledovce. V dávných dobách bylo na ledovcích neobyčejně živo. V době, kdy totiž neexistovaly v regionu silnice, dopravovali se lidé i zvířata v karavanách ze severu na jih Norska právě přes ledovce.
Norové si uvědomují celosvětový význam ledovců jako zásobárny vody pro celosvětovou populaci. Platí tedy v jejich nejbližším okolí nejvyšší stupeň ochrany přírody.
