Drahomíra Rezková
Víte, že...
Podvazkový řád je třetí nejprestižnější vyznamenání v Británii? Co do prestiže, překoná ho pouze Viktoriin kříž, nejvyšší ze všech vyznamenání, a Jiřího kříž. Viktoriin kříž se uděluje za udatnost výhradně příslušníkům ozbrojených sil, zatímco Jiřího kříž může obdržet i civilista.
Že ve vás jméno řádu vyvolává rozpaky? To by v žádném případě nemělo. Jedná se totiž o nejstarší evropský rytířský řád a třetí nejprestižnější vyznamenání v Anglii – Podvazkový řád (v angličtině The Most Noble Order of the Garter), jehož členkou je sama královna!
Ptáte se, co mají podvazky co do činění s rytířstvím? Dobrá otázka!
K založení řádu došlo již v roce 1348 za vlády Eduarda III. a s touto událostí se pojí proslulá „podvazková” legenda. Na královském plese se prý při tanci s panovníkem ctihodné hraběnce ze Salisbury při tanci uvolnil podvazek a spadl na zem. Král ji chtěl jako správný gentleman uchránit před ponížením, a tak podvazek galantně zvedl a nasadil si ho na vlastní nohu.
Údajně tehdy ve starofrancouzštině (jazykem tehdejšího dvora) pronesl: Honi soit qui mal y pense (překl.: Hanba tomu, kdo zle by o tom smýšlel). Ať už to se zatoulaným podvazkem bylo jakkoli, jedna věc je jistá – ona památná věta se stala heslem Podvazkového řádu.
Dodnes ji můžete spatřit vyšitou ve zlatě na tmavě modrém podvazku, který mužští členové řádu nosí na levé noze. Nenechte se zmást − dámy (včetně královny Alžběty II.) nosí podvazek cudně na levém lokti, snad aby se vyhnuly podobným faux pas. Kromě legendy také existuje teorie, že Eduard byl milovníkem legend o králi Artušovi a chtěl založit řád podobný rytířům kulatého stolu.
Chcete vstoupit „do klubu“?
To nebude až tak jednoduché, neboť řádové rytíře jmenuje sama královna a vstup je jen pro VIP. Počet členů je pevně stanoven – kromě královny stojící v čele a prince Charlese, kteří mohou volit další členy, je v řádu 24 rytířů. Kromě toho další členové královské rodiny mají čestné členství.
Sbor 24 rytířů představují ti, kteří významně přispěli k prospěchu země či sloužili samotné královně. Seznam se tedy neomezuje na příslušníky aristokracie, jako tomu bylo v minulosti. Dnes jsou mezi členy především představitelé veřejných funkcí jako bývalí premiéři, ministři obrany, významní vojenští hodnostáři.
Pokud vám v životopise chybí veřejná funkce a chtěli byste být členem řádu, máte také šanci, jste-li příslušníkem královské rodiny v zahraničí – „nebritskými“ členy řádu jsou například japonský císař, norský král či dánská královna.
Pokud někdo z 24 rytířů zemře, místo zůstává prázdné až do 23. dubna příštího roku, kdy královna vyhlásí nového nástupce. Královna se snaží být fér, a tak byl-li předchozí člen velitel námořnictva, jeho nástupce bude mít odlišnou funkci, například velitel vzdušných sil.
Pomůžeme s výběremZájezdy do Anglie – srovnání a doporučeníČervnový Garter Day čili Podvazkový den
23. duben je svátek patrona Anglie svatého Jiří, není proto náhodou, že sídlem řádu je kaple sv. Jiří ve Windsoru. Pokud se do Windsoru chystáte, návštěvu kaple byste si rozhodně neměli nechat ujít. Je to skvostný příklad pozdně gotické architektury a kaple se denně využívá k bohoslužbě.
Řád se v ní schází vždy jednou za rok v červnu, a to v pondělí v týdnu královského Ascotu (naposledy 13. června 2016). Nejdříve proběhne v trůnním sále jmenování nových členů, jestliže některý z 24 rytířů zemřel. Potom se řád sejde u slavnostního oběda v banketní síni a po hostině následuje slavnostní procesí do kaple.
Všichni členové mají na sobě tmavě modrý sametový plášť, černý sametový klobouk s bílým perem à la Tudorovci a řádové insignie – zlatý řetěz kolem krku, tzv. kolanu, závěsný odznak svatého Jiří Drakobijce a šerpu s řádovou hvězdou. Při průvodu do kaple nejdou členové náhodně za sebou – každý má své předem dané místo v závislosti na prestiži jeho postavení, přičemž královna jde samo sebou v čele.
Kaple svatého Jiří – heraldický ráj
Kaple svatého Jiří, kde probíhá řádový ceremoniál
Ceremonie probíhající v kapli svatého Jiří je bohoslužba, jíž se všichni členové účastní. Netrvá ani hodinu, na jejím konci je prostor pro modlitby a rovněž zazní hymna Spojeného království God Save the Queen. Každý člen řádu sedí na místě jemu určeném, které je označeno jeho osobním (heraldickým) znakem.
Znak i prapor rytíře je umístěn vysoko nad ním a doprovází ho meč jako symbol, že rytíř je připraven bojovat za svou královnu. U dámských členek řádu meč chybí, vyjma královny, která má jakožto panovník pod svou korunou meč po svém otci. Zemře-li rytíř, jeho znak se sundá a na místě zůstane jen dřevěná hlava, na níž se při příštím setkání řádu položí znaky jeho nástupce.
Na zdi za každým rytířem visí mosazné destičky se jmény a znakem všech jeho předchůdců. S úmrtím rytíře se destička neodstraní, jen se posune a stane se součástí jakéhosi rytířského rodokmenu. V kapli je tak již přes 800 mosazných destiček bývalých řádových členů!
Setkání členů řádu je kromě tradice také mediální událost. Rytíře často doprovází členové rodiny, což jsou většinou také známé osobnosti, a tak se v Podvazkový den na Windsor kromě turistů vydává spousta novinářů.
Český král řádovým rytířem
Oslavy svátku sv. Jiří ve Windsoru
Ačkoliv je dnes prakticky nemožné, aby český občan řád obdržel, v minulosti tomu tak nebylo. Mezi českými panovníky se našlo pár šťastlivců, kteří onen slavný podvazek mohli nosit. V roce 1415 se stal členem řádu císař a král Svaté říše římské, král český a uherský Zikmund Lucemburský (jeho sestra Anna se provdala za anglického krále Richarda II. a odpočívá po jeho boku ve Westminsterském opatství).
V řádu rovněž byli habsburští panovníci Ferdinand I. či Rudolf II. Fridrich Falcký, jemuž se přezdívalo „zimní král”, měl rovněž tu čest podvazek nosit, ztratil ho však po bitvě na Bílé hoře kdesi na Malé Straně, když prchal z Pražského hradu. Tam ho našel neznámý voják a podvazek tak doputoval až do rukou protivníka, velitele Katolické ligy. Řád také obdrželi poslední rakousko-uherští panovníci, včetně následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este.
