Kdo by neměl rád Vánoce? U nás si hned každý představí cukroví, házení papučí, bramborový salát a kapra, ale jak je to s Vánocemi v zemi, kterou si všichni spojujeme spíše s létem a slanou vodou moře? Jak se slaví Vánoce v Chorvatsku?
Stejně jako pro mnoho dalších evropských zemí tak i pro celé Chorvatsko je velmi důležitá doba adventu. Vzhledem k tomu, že téměř 80 % Chorvatů se hlásí ke katolické víře, jsou pro ně tyto 4 týdny před Vánocemi obzvlášť důležité.
Lidé navštěvují slavnostní mše, tráví více času s rodinou a blízkými, ulice provoní svařené víno, domy mezi sebou soutěží o nejlepší vánoční výzdobu a každý je ovlivněn sváteční náladou, která tu před Vánocemi panuje.
Svatá Barbora, Svatý Mikuláš a Svatá Lucie
Na den svaté Barbory se váže v různých krajích Chorvatska mnoho rozličných zvyklostí. Tou zřejmě nejznámější je sázení vánoční pšenice, která je symbolem obnovy života a plodnosti. Čím hustší a vyšší vám pšenice vyroste, tím bohatší pro vás bude následující rok.
Dnem, na který se nejvíce těší děti, je bezpochyby 6. prosinec, kdy svůj svátek slaví sv. Mikuláš. Stejně jako v minulosti biskup Mikuláš obdarovával tajně chudé lidi, tak i dnešní děti dostanou od Mikuláše dárečky. Má to ale jeden háček, děti musí být celý rok hodné. Pokud zlobily, dostanou od Krampuse – chorvatský čert, šibu (proutek), která je ve většině případů zlaté barvy.
Krampusové podarovávají zlobivé děti zlatou větvičkou.
Ode dne sv. Lucie zbývá do Vánoc 12 dní. V mnoha krajích Chorvatska věří, že každý jeden z těchto dnů představuje 12 měsíců následujícího roku. Pokud je tedy deštivo a mlha, předpokládá se, že i tento konkrétní měsíc nebude počasí příliš přát.
Obdobou našeho házení papučí je chorvatský zvyk, kdy dívky napíší na 11 papírků 11 mužských jmen a jeden nechají prázdný. Každý den pak jeden papír vytáhnou a spálí. Věří se, že poslední mužské jméno je jméno muže, kterého si vezmou. Pokud zbude jako poslední papír ten beze jména, znamená to, že se vdávat příští rok nebudou.
Badnjak – Štědrý den: Kdo nezlobí, zdobí
Pogača je taková naše slaná verze vánočky.
Nejdůležitějším dnem celého adventu je pak ten poslední, v Chorvatsku nazýván Badnjak (od chorvatského slova bdjeti – bdít, protože se bdělo a očekávalo se narození Ježíše Krista). Od rána probíhají v každé domácnosti přípravy na Vánoce, uklízí se, tradičně se jí pouze postní jídlo, jako například ryba, sarma (plněné listy vinné révy), kyselé zelí.
Peče se domácí chléb, tzv. pogača, obdoba italské focaccii, která je bez kvasnic (je to pouze mouka, voda a kapka oleje). Na stole nesmí chybět sušené ovoce, ořechy a víno.
Pod stromečky Chorvaté dávají malé betlémy.
Většina rodin také právě na Badnjak zdobí vánoční stromeček, pod kterým je zvykem postavit také malý betlém. Celý den je potom zakončen odchodem do kostela na půlnoční mši, kde se zpívají vánoční koledy jako Tichá noc a Radujte se národy. V průběhu celého dne pak v některých krajích stále ještě chodí koledníci, kteří zpívají koledy.
Božić – Vánoce: Jde se na dárečky!
Slaďoučké čupavce nesmí na Štědrý den chybět.
Hned po probuzení si všichni v domě popřejí šťastné Vánoce – Sretan Božić, a především děti se vrhnou ke stromečku, kde si rozbalí dárky, které jim přinesl Djed Božićnjak. V některých rodinách nosí dárky Djed Mraz a dle té nejstarší tradice pak stejně jako u nás Ježíšek.
Vzhledem k tomu, jakou důležitost hraje v životě Chorvatů víra, je také tradicí, že se 25. prosince jde nejdříve na ranní mši a pak ještě v průběhu dne na druhou mši.
Sváteční oběd je velmi bohatý a pestrý, podává se pečené maso, buď krůta, nebo kuře, ale také pečené prase. Pro každý kraj se toto liší. Z příloh si pak můžete vybrat – pečené brambory, francouzský salát (obdoba našeho bramborového salátu), rýži, saláty.
Co však celé Chorvatsko spojuje, je fakt, že na stole nesmí chybět rakija – slivovice, a víno. Mlsné jazýčky si pak jistě nenechají ujít zákusky typické pro čas vánoční – čupavce, rafiole, mađarici, ale také klasické cukroví, jako jsou vanilkové rohlíčky, linecké a mnohé další.
2. svátek vánoční = být spolu
Návštěva kostela k chorvatským Vánocům patří
26. prosince, tedy na sv. Štěpána, pokračuje vánoční veselí. Opět se jde do kostela na mši, navštěvuje se rodina a přátelé.
Také začíná požehnání domů a rodin, to obvykle trvá až do Tří králů, záleží na počtu věřících ve farnosti. Ve městech je to nereálné, ale na vesnicích do dnešních dní chodí farář ve společnosti ministrantů a žehná každému domu a rodinám.
Nejlepší adventní trhy? V Záhřebu!
Potkejte se s přáteli u svařeného vína na nejlepších adventních trzích v Evropě.
Jestli se o Chorvatech dá něco říct, tak určitě to, že se do příprav na Vánoce pouští na 100 %. Nechte na sebe dýchnout vánoční atmosféru v jednom z nejkouzelnějších měst Evropy. Záhřeb si získal srdce cestovatelů po celém světě a zcela zaslouženě se stal již 3x vítězem ankety „Nejlepší vánoční trhy v Evropě“.
Nádherná výzdoba, všude znějící vánoční koledy, živé jesličky, dřevěné budky, kde na vás čeká rozmanitý výběr tradičního chorvatského jídla, svařené víno, vánoční punč či horká čokoláda – každý si zde přijde na své.
