Víte, že...
...na vrcholcích pohoří Parnassos, tedy hned nad Delfami, se dnes nachází jedno z největších lyžařských center v Řecku?
Na úpatí pohoří Parnassos, sídla Múz, se v nadmořské výšce 500–570 metrů rozkládá rozlehlý archeologický areál Delfy (řecky Δελφοί). Již samotná poloha této lokality je magická, 2 500 metrů vysoký Parnassos v těchto místech prudce klesá do úrodné nížiny a následně do Korintského zálivu.
Delfy zaujímají strategickou polohu, kdy jsou ze 3 stran chráněny skálami a jediná otevřená část má jedinečný výhled na moře. Pouhé přírodní podmínky by však Delfám věhlas určitě nepřinesly.
Proč právě Delfy?
Podle jedné pověsti se právě v Delfách nacházel střed celého světa. Boha Dia totiž už delší dobu trápilo, že vládne nad světem, o kterém ani neví, jak je velký a kde má svůj střed. Rozhodl se tedy vypustit z břehu Okeánu dva stejně rychlé orly, oba na opačnou stranu a pozoroval, ve kterém místě se jejich dráhy protnou. Tak se stalo právě nad Delfami a Zeus si tento bod označil velkým balvanem, kterému se dodnes říká omfalos – pupek světa.
Čtení na podobné témaArcheologické muzeum v Delfách: tady je opravdový pupek světaPřečíst
Ale ani skutečnost, že se zde nachází tak významné místo, nezaručila Delfám slávu a moc. Tou hlavní delfskou devizou byla směsice víceméně jedovatých par vycházejících z jedné z prasklin ve skále. Kdokoli se prý k párám přiblížil, upadal do extáze a vykřikoval nesrozumitelná slova, nepochybně však věštecká…
S jídlem roste chuť
Toto místo, potažmo věštírna, byla dobře známá již v mykénském období, o čemž svědčí mnoho votivních darů z této doby v okolí Apollónova chrámu v podobě ženských postaviček (věštkyně v Delfách byly totiž vždy ženy, tzv. Pýthie). Samostatným a velmi významným a vlivným městským státem se Delfy staly v 6. stol. př. n. l., v době, kdy byl jejich věhlas po celém tehdy známém světě na vrcholu.
Téměř tisíc let sem proudily davy poutníků žádajících zdejší orákulum o věštbu či radu. Posvátný okrsek se navíc stal i uložištěm pokladů jiných městských států, jimž měla být dostatečnou zárukou právě nedotknutelnost delfské posvátné půdy.
Ale! Jak už to tak v historii lidstva bývá, kdo má hodně, chce ještě víc, a tak se ani takové ikoně, jakou byly Delfy, nevyhnuly korupční skandály ohledně předplacených věšteb a místní věštírna začala ztrácet na důvěryhodnosti.
Definitivní uzavření delfského okrsku přišlo ve 4. stol. n. l. s rozhodnutím císaře Theodosia, horlivého bojovníka proti všemu pohanskému.
Archeologické vykopávky a „něco za něco“ po řecku
Starověký posvátný okrsek byl časem zasypán zeminou a na nově vzniklé pláni vyrostla vesnice Kastri. První pokusy o archeologické průzkumy proběhly v Delfách v roce 1840, kdy se vedoucí autoritou stala Francouzská archeologická škola sídlící v Athénách zprvu podporována císařem Napoleonem III.
Čtení na podobné témaArcheologická lokalita v Delfách: přehlídka bohatství a uměníPřečíst
Avšak až po 50 letech získali Francouzi oficiální povolení od řecké vlády pokračovat ve vykopávkách. A podmínky? Francouzi se zavázali odkoupit roční úrodu řeckých rozinek, dále měli také nést veškeré finanční náklady spojené s vykopávkami, kdežto Řecku zůstanou všechny zde nalezené předměty.
A co se stalo s vesnicí Kastri? Ta musela být rozebrána a znovu vystavena vně archeologické lokality. To s sebou přineslo obrovskou vlnu nevole a tak vykopávky započaly dokonce pod ochranou řecké armády!
Práce byly dokončeny po cca 10 letech a jejich výsledky zde můžeme obdivovat dodnes.
