Romana Şenlug
Rušné rekreační středisko na křižovatce sítě úžasných horských železnic. Toto město existuje vlastně jen díky turismu, takže pokud zde chcete nějakou dobu pobývat, přežijete jedině, když se budete chovat jako typický turista. Interlaken je mnohdy jediné místo, které návštěvníci Švýcarska spatří, jelikož zemí prosviští na výletě po zdejších jezerech a horách.
Výhodná pozice
Důvod, proč vzniklo město právě tady, je zřejmý. Leží u brány Oberlandu, kde se sbíhají hlavní trasy vlaků z Bernu a Curychu a další trasy po okolních Alpách. Nachází se na břehu mezi dvojicí jezer Thunersee a Brienzersee. Přestože je Interlaken jedním z nejstarších středisek s vyhlášeným výhledem na masiv Jungfrau, o moderní stavby tady není nouze.
Turistické zajímavosti
Na historii a tradice tady jednoduše zapomenete, jelikož je vše přizpůsobeno turistům, včetně nápisů na obchodech v japonštině apod.
Z památek ve městě je zajímavý snad jen zámek stojící u parku a louky, která kdysi sloužila jako pastva u starého augustiniánského kláštera. I v budově zámku z 18. století jsou zakomponovány části klášterní budovy. Pak vás zde může zaujmout kostel a projít se můžete pod strmé skalnaté svahy do čtvrti Unterseen, jež skrývá několik starších budov.
Většina návštěvníků míří mimo město do hor. Už několik vyhlídkových stanovišť za městem ukojí vaše touhy na švýcarskou či alpskou přírodu. Jedno z takových míst je Harderkulm, kam se dostanete lanovkou, nebo ještě oblíbenější Heimwehfluh, vrcholek lákající rodiny s dětmi na výstavu vláčků a miniaturní bobovou dráhu.
Divadelní představení pod širým nebem
Kromě toho, že je Interlaken vyhlášený svým výhledem na Jungfrau, ho také proslavilo představení pod širým nebem – čeho jiného než Viléma Tella od Schillera. Probíhá na lesnaté lokalitě Rugen poblíž Mattenu již od roku 1912. Deště se nemusíte bát, sedíte na místech, která jsou krytá. Jen herci se pohybují na otevřeném jevišti. Jako kulisa slouží stará dřevěnice ve stylu třináctého století, za níž vykukují stromy. Herci, kterých je kolem dvěstěpadesáti, hrají v typickém švýcarském oblečení a autentických středověkých uniformách. Mezi účinkujícími nechybí ani několik koní, dobytka a hospodářských zvířat. I když nebudete rozumět dialogům v němčině, příběhu o Tellovi porozumíte jistě bez problémů.
