Švýcarsko

…ty, kteří chtějí během jedné cesty střídat města, jezera a hory a přesouvat se mezi nimi bez zdlouhavého cestování. Ze Ženevy jste za chvíli mezi vinicemi nad Ženevským jezerem, z Lucernu se můžete vydat zubačkou do hor a cestou potkávat městečka, kde se člověk začne podezřele často zastavovat u výlohy s čokoládou.

Velkou roli tu hraje doprava. Vlaky, lodě, lanovky a zubačky vás dostanou na místa, kam byste jinak plánovali půldenní túru. A jízda sama bývá součástí zážitku.

Jen pozor: švýcarská dochvilnost má jednu nevýhodu. Když má vlak odjet v 10:17, 10:18 už je opravdu pozdě.

Pokud máte rádi menší historická města, zastavte se ve Stein am Rhein nedaleko Bodamského jezera. Centrum tvoří domy s bohatě malovanými fasádami, arkýři a freskami a celé ho projdete pohodlně pěšky.

Právě tady bych nikam nespěchejte. Dejte si kávu na Rathausplatz, projděte se k Rýnu a dívejte se i nahoru – na některých fasádách je tolik detailů, že při běžném tempu polovinu minete.

Karolína doporučuje:

„Ve Švýcarsku bych si vždycky nechala čas na cestu samotnou. Když jedete vlakem, zubačkou nebo lodí, nesledujte celou dobu jen to, kdy budete v cíli. Výhledy po cestě často patří k tomu nejlepšímu z celého dne. A do hor si vezměte jednu vrstvu navíc. U jezera můžete být v tričku a o pár desítek minut později nahoře hledat bundu.“

Na Pilatus se můžete dostat jednou z nejslavnějších švýcarských zubaček. Trať z má v nejprudších úsecích sklon až 48 procent a vlak se postupně vyšplhá do nadmořské výšky přes 2 000 metrů.

Nahoře se otevřou výhledy na Alpy a hluboko pod nimi na Lucernské jezero. A pak přijde cesta zpět, kterou můžete spojit s plavbou lodí do Lucernu. 

Švýcaři zkrátka dokázali i cestu na horu proměnit v technickou atrakci. A člověk jim za to při pohledu z okna docela rád odpustí cenu jízdenky.

Švýcarsko má čtyři úřední jazyky a rozdíly mezi jednotlivými částmi země poznáte i bez studia mapy. U Ženevského jezera uslyšíte francouzštinu, v Bernu nebo Luzernu převládá němčina a na jihu italština. S jazykem se často mění i jejich povaha.

Společná je ale poměrně velká úcta k pravidlům a času. Pokud je někde napsáno, že loď odplouvá v 9:42, není to orientační údaj. A při návštěvě menších měst a vesnic počítejte s tím, že v neděli může být velká část obchodů zavřená.

Na první dojem na vás budou Švýcaři působit trochu uzavřeně, je to ale dáno jejich jejich zdvořilostí a disciplinovaností, na kterou si brzy navyknete a začnete ji spíše obdivovat, než odsuzovat. 

Na města, jezera a horské výlety se dobře hodí květen–září. Pokud chcete chodit výš v horách, nejjistější bývá léto, kdy jsou horské stezky přístupnější.

U Ženevského jezera mohou být letní dny velmi teplé, ale nahoře v horách je situace jiná. Rozdíl několika stovek výškových metrů dokáže s teplotou udělat překvapivě hodně.

Do batohu proto dejte lehkou bundu nebo mikinu, i když dole vyrážíte v tričku. Pevnější boty využijete při horských výletech; na Ženevu, Lausanne nebo Bern pohodlně stačí dobré městské boty.

A opalovací krém patří i do hor. Sníh, výška a slunce jsou poměrně přesvědčivá trojice.

Ve Švýcarsku se platí švýcarským frankem (CHF). Běžné hlavní jídlo v restauraci může stát přibližně 25–40 CHF, káva kolem 4–6 CHF, proto pokud hledáte levnou destinaci, švýcarsko nebude to pravé.

Ušetřit se dá v supermarketech, pekárnách a samoobslužných restauracích. A voda z veřejných pítek bývá ve Švýcarsku běžně pitná, pokud není označeno jinak.

Rozpočet si ale nechte i na místní speciality. Fondue, raclette, rösti, sýry z Gruyères a švýcarská čokoláda mají při cestování jednu nepříjemnou vlastnost: postupně se z ochutnávky stává samostatná rozpočtová položka.

V Bernu projděte historické centrum v oblouku řeky Aary a zastavte se u hodinové věže Zytglogge. V Luzernu přejděte dřevěný Kaplový most a pak pokračujte lodí po jezeře nebo vzhůru na Pilatus.

U Ženevského jezera stojí za cestu Ženeva, Lausanne, Montreux a hrad Chillon. V Montreux najdete sochu Freddieho Mercuryho – Queen v okolí nahrávali a Mercury si město velmi oblíbil. Ve Vevey zase můžete narazit na obří vidličku zapíchnutou přímo do jezera.

A na jiném programu přicházejí na řadu Rýnské vodopády, Stein am Rhein a Gruyères, kde se dá návštěva středověkého městečka spojit se sýrárnou.

Ve Švýcarsku se zkrátka vyplatí plánovat trasu i podle toho, co chcete ten den jíst.

Do hor vyrážejte připraveni na rychlé změny počasí. Sledujte předpověď, mějte vhodné boty a jednu teplejší vrstvu navíc.

Při cestování veřejnou dopravou přijďte na nádraží včas. Přestupy mohou být krátké, protože jízdní řády počítají s tím, že spoje skutečně pojedou podle plánu.

A před cestou do hor si ověřte provoz lanovek a zubaček. Některé mají sezónní odstávky a provoz může ovlivnit počasí.

Ve Švýcarsku bývá větší šance, že změní plán mrak než vlak.

S Francií. Zvlášť u Ženevského jezera je hranice tak blízko, že se obě země dají během jedné cesty spojit velmi přirozeně.

Radynacestu.cz má v programu také Francouzské Švýcarsko s výletem k Mont Blancu a Aiguille du Midi, takže po Ženevě, Lausanne a Chillonu můžete pokračovat přímo do francouzských Alp.

A rozdíl poznáte také u jídla. Sýr sice zůstává, ale Francouzi k němu velmi rychle přidají vlastní názor na víno.

Kvůli cestování vlakem, lodí a zubačkou. Švýcaři dokázali protáhnout koleje do míst, kde by člověk při prvním pohledu čekal maximálně horskou stezku.

Na Pilatus můžete vyjet zubačkou, po Luzernském nebo Ženevském jezeře pokračovat lodí a v dalších částech země se vlaky dostávají vysoko do Alp. Místo u okna má proto vždy výrazně lepší program, než když si sednete do uličky.