Gjirokastru, město rozprostřené na svazích nad údolím řeky Drino, si na zájezdech necháváme téměř na poslední den. A ne náhodou. To nejlepší patří na konec. Už při prvním vstupu vám bude jasné, že tady má historie pevné místo. Kamenné domy se stupňovitě zvedají po úbočí kopce a nad nimi se táhne mohutná silueta pevnosti. Gjirokastra patří k historicky nejvýznamnějším městům Albánie a my vám řekneme, jak si ji nejlépe vychutnat.
Město dle dochovaných záznamů vzniklo ve 13. století (pravděpodobně to ale bylo už o devět století dříve) a největšího rozvoje dosáhlo během osmanské éry. Právě z této doby pochází většina domů, které dnes utvářejí charakter Gjirokastry.
Jsou postavené z místního kamene, mají masivní zdi, kamenné střechy a často i uzavřené dvory. Mnohé z nich byly navrženy tak, aby kromě obytné funkce plnily i obrannou roli. Díky tomu působí celé město jednotně, bez rušivých novodobých zásahů.
Procházka historickým centrem, které je zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO, vede po úzkých dlážděných uličkách, které se svažují směrem dolů k bazaru. Tady je nejvíc cítit každodenní život města. Otevřené obchody nabízejí ručně vyráběnou keramiku, textilie a drobné šperky, z restaurací se line vůně místních specialit a kavárny zvou k zastavení. Gjirokastra díky tomu na vás nebude působit jako zašlý skanzen, ale živé město, kde se historické kulisy přirozeně prolínají se současností.
A my se do něj podíváme se zájezdem Velký okruh Albánií + STAROBYLÉ MĚSTO GJIROKASTRA + MOŘE.
1. Vystoupejte k pevnosti za legendou, která městu dala jméno
Dominantou je pevnost tyčící se nad městem
Dominantou celého místa je pevnost Gjirokastra, která se rozprostírá na dlouhém hřebeni nad městem. Její současná podoba pochází převážně z 19. století, kdy byla výrazně rozšířena. Z hradeb se otevírá nádherný výhled na údolí řeky Drino a okolní horské masivy, které dávají městu jeho jedinečný charakter.
Návštěva pevnosti, kterou v českých překladech často najdete spíše jako hrad Gjirokastra, vám připomene strategický význam města i jeho roli v moderních dějinách Albánie. V jejím areálu se nachází také Národní muzeum zbraní s expozicí věnovanou albánské vojenské historii.
Temnější kapitolu připomíná někdejší věznice, která byla v pevnosti dokončena v roce 1932 za vlády krále Zoga I. Později ji využívali italští a němečtí okupanti a po druhé světové válce také komunistický režim, který zde držel mimo jiné své politické odpůrce. Jako vězení sloužila až do roku 1968 a její část je dnes přístupná návštěvníkům.
K hradu se pojí také nejznámější legenda o Gjirokastře. Podle místního příběhu měla šlechtična jménem Argjiro skočit z hradeb i se svým dítětem, aby nepadla do rukou Osmanů. A právě po této hrdince pak mělo město získat své jméno – Gjirokastra se někdy vykládá jako „Argjiřin hrad“ (z řeckého „Argyrokastro“).
Problém je, že pro existenci princezny Argjiro neexistují žádné spolehlivé historické prameny. Název města má pravděpodobně řecký původ a může souviset se slovem „argyros“, tedy „stříbrný“. Legenda je silně zakořeněná v místní tradici, ale historikové ji považují spíše za romantický příběh než za doloženou událost.
2. Projděte se historickým centrem i za slavnými rodáky
Skvělým zastavením jsou historické měšťanské domy
Historické centrum města je zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO. Cesta vás povede po úzkých dlážděných uličkách, které se svažují směrem dolů k bazaru. Tady je nejvíc cítit každodenní život města. Otevřené obchody nabízejí ručně vyráběnou keramiku, textilie a drobné šperky, z restaurací se line vůně místních specialit a kavárny zvou k zastavení. Gjirokastra díky tomu na vás nebude působit jako zašlý skanzen, ale živé město, kde se historické kulisy přirozeně prolínají se současností.
Zajímavým zastavením jsou historické měšťanské domy, které jsou dnes přístupné veřejnosti. Mezi nejznámější patří Zekate House z počátku 19. století, jeden z nejlépe dochovaných příkladů zdejších opevněných věžových domů, nebo Skënduli House z roku 1823. Při jejich návštěvě uvidíte zdobené dřevěné stropy, reprezentativní místnosti určené pro přijímání hostů i důmyslné obranné prvky. Snadno si tak představíte, jak v Gjirokastře v 18. a 19. století žily zámožnější rodiny.
Ostatně do zámožné rodiny se tu ve 20. století narodil také budoucí vůdce země Enver Hodža, jehož éra zásadně ovlivnila podobu celé země. I tato kapitola je zde připomínána a tvoří součást místního příběhu.
Dalším známým rodákem Gjirokastry je pak proslulý albánský básník a spisovatel Ismail Kadare.
Čtení: Zájezdy do Albánie – srovnání a doporučení3. Ochutnejte tradici aneb Gastrotoulky městem kamenných střech
Region se vyznačuje například jídlem qifqi
Gjirokastra je ideálním místem pro ochutnání tradiční kuchyně jižní Albánie. Region je známý například pokrmem qifqi, rýžovými kuličkami s bylinkami, které se připravují podle zdejších receptur. Základem je vařená rýže, vejce a aromatické bylinky a tradičně se qifqi připravují ve speciální pánvi s kulatými prohlubněmi, díky níž získávají svůj typický tvar. Jde o jednoduché jídlo, které je s Gjirokastrou natolik spojené, že právě tady byste jeho ochutnávku rozhodně neměli vynechat.
Kuchyně jižní Albánie obecně staví na jednoduchých surovinách, jako jsou maso, sezónní zelenina, domácí sýry, bylinky a olivový olej. V místních restauracích tak vedle qifqi můžete narazit na jehněčí maso, různé druhy slaného pečiva nebo masové speciality. Vyplatí se přitom nesledovat jen stálý jídelní lístek, ale zeptat se také na to, co se právě ten den vaří.
A pokud vám po obědě zbude místo, ochutnejte také oshaf, tradiční dezert z Gjirokastry připravovaný ze sušených fíků a ovčího mléka. Sladkou tečku pak můžete doplnit silnou albánskou kávou. Posezení na terase některé z restaurací či kaváren s výhledem na charakteristické kamenné střechy patří k momentům, které dají vaší návštěvě nezapomenutelnou třešničku na dortu.
Za den a pěšky? Ale ano!
Na prozkoumání města vám stačí jeden den
Gjirokastra vám nabídne autentický pohled na osmanskou architekturu, vojenskou historii i moderní vývoj Albánie. Je to místo, kde se dá během několika hodin pochopit charakter celého regionu.
Vše je dostupné pěšky, je však potřeba počítat s kopcovitým terénem a kamennou dlažbou. Po dni stráveném mezi domy s našedlými střechami a pod hradbami pevnosti si proto naplánujte kapku odpočinku třeba při skleničce albánského vína.
Náš den v Gjirokastře během zájezdu do Albánie pokračujeme ubytováním ve městě Berat, ale atmosféra Gjirokastry vám zůstane v paměti ještě dlouho.
