Už jste byli v Cartageně? Tam musíte! Je to klenot jihovýchodního Španělska plný slunce, tapas a starověkých tajemství. Dnes zde žije 220 000 obyvatel a je druhým největším městem v regionu Murcia.
Cartagena leží v hlubokém zálivu na pobřeží Costa Cálida („Teplé pobřeží“) a je jedním z nejdůležitějších španělských obchodních přístavů a největší námořní základnou ve Středozemním moři.
Město je sídlem parlamentu regionu Murcia a biskupského stolce. Ale než se stala dovolenkovým rájem, byla to iberská osada, kartaginská základna a římská metropole plná vojáků, obchodníků a politiků. Zde se kuly pikle, těžilo stříbro a bavila elita. Jak se to stalo? No, nebylo to úplně plynulé a dobrovolné...
Nejlépe všechny příběhy nasajete osobně na našich zájezdech do Cartageny. S fundovaným průvodcem a ve skupince do 15 cestovatelů, ne 50 turistů...
Teď už se ale připoutejte – míříme do minulosti!
Iberská osada
Cartagena byla rušná odjakživa, přesto má v sobě klid, který vás uchvátí
Než Kartaginci založili kolem roku 227 př. n. l. město Carthago Nova (dnešní Cartagenu), obývali už tento strategický přístav Ibeři. Oblast byla součástí území iberského kmene Mastiaů, kteří zde měli svou osadu zvanou Mastia. Iberská Mastia byla důležitým obchodním centrem, protože ležela na pobřeží bohatém na kovové rudy (hlavně stříbro a olovo), které Ibeři těžili a obchodovali s Féničany a Řeky.
Podle některých antických autorů byla Mastia jedním z nejvýznamnějších měst na iberském pobřeží. Dnes se o iberské minulosti Cartageny ví jen málo, protože Kartaginci a následně Římané město přestavěli. Přesto archeologové objevili stopy iberského osídlení, keramiku i pohřební mohyly, které dokazují, že ještě před příchodem Kartaginců bylo iberské město rušné a bohaté.
Kartaginci a jejich Qart Hadašt
S historií města se pojí Hasdrubal Spravedlivý
Dále přichází na řadu Kartágo a Hasdrubal Spravedlivý – Kartaginec s diplomatickou duší. Byl to muž s velkými ambicemi, ale i s velkým problémem – musel uklidnit Hispánii, kde na Kartagince nikdo moc zvědavý nebyl. Když kolem roku 230 př. n. l. dorazil do této divoké země plné bojovných Ibeřanů, převzal velení nad kartaginskými silami v Hispánii.
V tomto místě viděl obrovský potenciál, a místo aby se pustil do bezhlavého dobývání, zkusil jinou taktiku: „Co kdybychom si to raději vyříkali u vína?“ A překvapivě to fungovalo! Hasdrubal uzavíral spojenectví, oženil se s iberskou princeznou a podařilo se mu přeměnit Hispánii v kartaginskou pevnost bez zbytečného krveprolití.
To mu vyneslo přezdívku „Spravedlivý“, tzn. ten, kdo se umí dohodnout, než začne mávat mečem. Největší mistrovský tah? Založení města pod názvem Qart Hadašt (což v překladu znamená Nové město, protože originalita nebyla jejich silná stránka) v roce 227 př. n. l. – města s perfektním přístavem a přístupem ke stříbrným dolům. Tím si nejen zajistil respekt v Kartágu, ale hlavně dostatek peněz na financování budoucích výbojů.
Bohužel ne všichni byli z Hasdrubalovy „spravedlivosti“ nadšení. V roce 221 př. n. l. se ho rozhodl v Novém městě zavraždit neznámý keltský žoldnéř, pravděpodobně proto, že Hasdrubal při jedné z diplomatických večeří zapomněl zaplatit účet. Jeho odkaz ale žil dál – Hispánii po něm převzal mladý Hannibal, Hasdrubalův švagr, kterému Hasdrubal připravil perfektní odrazový můstek pro jeho legendární válku proti Římu.
Takže i když Hasdrubal možná nebyl ten největší válečník, jeho chytrá politika Kartágu vydělala víc než tucet bitev – a to je možná ta největší výhra. Přístav měl přírodní obranu, byl snadno bránitelný a ležel v oblasti bohaté na zdroje. Qart Hadašt se stal hlavním kartaginským městem v Hispánii. Právě odtud vyrazil Hannibal na počátku druhé punské války (218 př. n. l.) do Itálie.
Čtení: Zájezdy do Španělska – srovnání a doporučeníŘímské Carthago Nova
V roce 45 př. n. l. povýšil Gaius Julius Caesar město na kolonii
Město bylo bohaté, dobře chráněné a plné pokladů – takže nebylo divu, že si na něj Římané brousili zuby. Pro ně bylo dobytí stříbrných nalezišť důležitým válečným cílem. Ti do Nového města v roce 209 př. n. l. vtrhli, dobyli ho a nazvali Carthago Nova - Nové Kartágo (dnešní Cartagena). A nevedl je nikdo jiný než Publius Cornelius Scipio, který si řekl: „Proč bychom se tu zdržovali s obléháním, když stačí počkat na odliv?“ Ano, vážně.
Kartaginci spoléhali na přírodní bariéry, ale Scipio se podíval na moře, počkal, až ustoupí voda, a jeho vojáci prostě prošli přes bahno a vtrhli do města. Generál Scipio byl velmi chytrý člověk a vítězstvím nad Hannibalem v bitvě u Zamy mu vyneslo uznání jako jednomu z nejúspěšnějších vojevůdců v římské vojenské historii a přezdívku Africanus. Původně bylo město součástí římské provincie Hispania Citerior, později bylo začleněno do provincie Hispania Tarraconensis.
V roce 45 př. n. l. povýšil Gaius Julius Caesar město na kolonii, která je od té doby známá jako Colonia Urbs Iulia Nova Carthago. V roce 298 n. l. Dioklecián ustanovil novou římskou provincii v Hispánii nazvanou Hispania Carthaginensis a určil jejím centrem toto město. Až do 6. století n. l. bylo Carthago Nova nejdůležitější oblastí těžby stříbra v Římské říši.
Stříbrné doly přinášely denní příjem 25 000 drachem a pracovalo zde až 40 000 lidí. Známá byla také výrobou garumu, fermentované rybí omáčky, bez které se Římané vůbec neobešli. Carthago Nova zůstalo důležité, dokud ho nevyplenili postupně Vandalové a Vizigóti. V 8. století bylo město sotva rybářskou vesnicí. Ale to už je jiná historie!
Římské vymoženosti
Dodnes jsou dochované pozůstatky římského přístavu a loděnic
Jakmile měli Římané Qart Hadašt v kapse, udělali z něj jeden z nejbohatších přístavů Hispánie. Těžilo se tu stříbro, olovo a další cenné kovy, obchodovalo se a Římané se tu měli lépe než císař v lázních. Dvě věci byly pro fungování tohoto římského města prioritní: přístav a hradby.
Carthago Nova mělo perfektní přístav – jeden z nejdůležitějších přístavů Římské říše na Pyrenejském poloostrově. Nebyl jen místem obchodu, ale také vojenskou pevností. Římané tu vybudovali jednu z nejdůležitějších námořních základen říše poté, co bylo město dobyto od Kartaginců. Měla za úkol chránit západní Středomoří před piráty a nepřátelskými flotilami. Římané tady navíc postavili obří loděnice, kde se opravovaly a stavěly válečné lodě.
Dodnes jsou dochované pozůstatky římského přístavu a loděnic, i když nejsou tak viditelné jako jiné římské památky ve městě. Přirozeně chráněná zátoka a strategická poloha vytvořily klíčový bod pro obchod i vojenství. Archeologové našli zbytky mol, skladů a přístavních staveb. Odkryli také pozůstatky římských loděnic, které se nacházely u současného přístavu, a zbytky římských skladišť a cisteren, které byly součástí přístavního komplexu.
Římské hradby v Cartageně jsou fascinujícím pozůstatkem městské obrany z období římské nadvlády. Ve 2. století př. n. l. sloužily římské hradby především k ochraně města před útoky, ale také jako způsob, jak vyznačit moc a prestiž římské kolonie. Římské hradby byly vybudovány kolem původního městského jádra a obklopovaly strategické oblasti, včetně přístavu a administrativních budov.
Pozůstatky těchto hradeb byly objeveny na několika místech města. Nejzachovalejší částí je zachovaná zeď na výběžku, který dnes spojuje staré město s přístavem. Tato část je tvořena silnými kamennými zdmi, které byly postaveny z místního kamene a dobře vyztuženy cihlovými bloky. V hradbách jsou vidět řecké i fénické vlivy. Zajímavé je, že Římané využívali existující fénické a iberské opevnění a následně je rozšířili a upravili podle svých potřeb.
Kromě samotných zdí byly při vykopávkách nalezeny věže a bastiony, které sloužily k ochraně městských bran. V některých oblastech byly objeveny mozaiky, keramika a další artefakty. Římské hradby a pevnosti se dochovaly dodnes – takže až se budete procházet po pobřeží Cartageny, vězte, že tam kdysi stáli legionáři s meči a sledovali horizont.
A když byly hradby a přístav, přišla řada na fórum, divadlo, lázně a termální komplexy, luxusní vily, obchody a taverny. A samozřejmě AMFITEÁTR, kde gladiátoři psali dějiny (a někdy i závěť). Ovšem pokud byste se ještě v roce 2007 prošli Cartagenou a zeptali se místních, kde je jejich slavný římský amfiteátr, určitě by vám odpověděli: „Tady žádný není.“ A neměli by tak úplně pravdu – amfiteátr tu skutečně byl, jen ho zhruba tisíc let nikdo neviděl.
Slavný římský amfiteátr v Cartageně vstal z popela!
Amfiteátr byl eliptického tvaru, kdežto divadlo je pouze půlkruh
Antické koloseum v Cartageně, kde se v době své slávy tísnilo až 11 000 diváků, zmizelo pod vrstvami nových staveb, a dokonce pod býčí arénou z poloviny 19. století. Až nedávné archeologické práce odhalily, že Cartagena má ve svých útrobách jednu z největších a nejstarších arén ve Španělsku. Jak se tedy mohlo stát, že se monumentální amfiteátr ztratil na více než tisíc let? A co všechno skrývá pod svými ruinami? Pojďme si ho prohlédnout podrobněji.
V 1. století n. l., pravděpodobně za vlády císaře Augusta nebo jeho nástupců, bylo rozhodnuto, že město potřebuje vlastní amfiteátr, aby se mohlo rovnat ostatním římským metropolím. Amfiteátr se stal hlavním centrem zápasů, lovů a poprav, které Římané tolik milovali. Byl postaven nedaleko římského divadla, což znamenalo, že Carthago Nova mělo dvě velkolepé arény vedle sebe – jednu pro umění, druhou pro krev a adrenalin.
Amfiteátr byl eliptického tvaru s vnitřní arénou o rozměrech přibližně 50 x 30 metrů. Dokázal pojmout až 11 000 diváků, což znamená, že byl jedním z největších v Hispánii. Tribuny byly rozdělené podle společenského postavení – bohatí seděli dole, chudší v nejvyšších řadách.
Na jeho stavbu byl použit andezit (tzn. sopečný kámen z Cabezo Beaza – pozůstatek vyhaslé sopky v obci Cartagena, která sloužila jako andezitový lom a z vytěženého kamene bylo postaveno mnoho antických staveb v Carthago Nova) a pískovec z Canterasu. Samotná aréna byla pokryta pískem. Pod arénou se nacházel komplex tunelů a místností (čekali zde gladiátoři, dravá zvířata a odsouzenci) pravděpodobně vybavený výtahy a padacími dveřmi.
Co bylo na programu?
Gladiátoři v amfiteátru bojovali o přežití
Největším lákadlem byly gladiátorské zápasy. Bojovníci, často otroci nebo váleční zajatci, se zde střetávali v soubojích na život a na smrt. Někteří se stali hvězdami. Jako obyvatelé Carthaga Nova jste si dále mohli koupit vstupenku na lov divokých zvířat, při kterých se dovezení lvi, medvědi, krokodýli, nebo dokonce sloni utkali s ozbrojenými muži.
Nepřátelé Říma, vzbouřenci a zločinci tu často končili život při popravách. Římané byli mistři v brutální podívané. Pro náročnější publikum byly námořní bitvy. Některé prameny totiž naznačují, že amfiteátr mohl být vybaven systémem, který umožňoval zatopení arény, čímž vzniklo jeviště pro simulované námořní bitvy.
Konec římského výsluní
Neskutečná krása římského dědictví
Po pádu Římské říše ztratila římská Cartagena na významu a spolu s ní i její aréna. Co se s ní stalo? Po pádu Říma přestaly gladiátorské hry a amfiteátr začal chátrat. Ve středověku byly kameny rozebírány na stavbu domů, kostelů a pevností. Přesto zůstaly velké části amfiteátru stát až do 19. století. V roce 1854 však bylo rozhodnuto zbytky zbourat a na místě amfiteátru byla postavena menší aréna pro býčí zápasy. Ano, na místě, kde kdysi bojovali gladiátoři, se začaly odehrávat býčí zápasy. A tak se na něj zapomnělo, až do chvíle, kdy archeologové v 21. století začali kopat.
V roce 2008 odborníci zjistili, že pod ruinami býčí arény jsou ještě starší ruiny – a to ne ledajaké. Po pečlivém odkrývání se ukázalo, že jde o obří římský amfiteátr, který byl až zázračně dobře zachovaný. Cartagena užasla a uvědomila si, že má eso v rukávu – jeden z největších římských amfiteátrů na Pyrenejském poloostrově! Od té doby probíhají pečlivé vykopávky a restaurátorské práce, aby tato římská perla znovu zazářila.
Archeologové už odhalili část tribun, podzemní prostory a část arény. Co bylo největší senzací? Mnoho struktur amfiteátru je stále pod zemí a čeká na odkrytí. Navíc je aréna propojená s římským divadlem, což je archeologický unikát. Práce stále pokračují. Z panoramatického výtahu již můžete tento skvost obdivovat a představovat si, jaké to bylo, když se dav tísnil na tribunách a sledoval, jak se v aréně bojuje na život a na smrt. A kdo ví? Možná někde pod prachem stále čeká náhrobek slavného gladiátora, který kdysi bojoval v cartagenské aréně...
Cartagena – starověká perla Středomoří
Kdysi Carthago Nova, dnes Cartagena
Cartagena, nádherné přístavní město v jihovýchodním Španělsku, je dnes známá svými pevnostmi, promenádami a historickým centrem plným života. Ale pod povrchem tohoto moderního města se skrývá slavná minulost – doba, kdy Cartagena patřila mezi nejvýznamnější města římské Hispánie.
Je to pokladnice římských památek a Římané zde zanechali nejen impozantní památky, ale i příběhy hrdinství a strategickou vojenskou historii, která ovlivnila celé Středomoří. Pokud se tedy ocitnete ve Španělsku, v Murcii, Cartagena by měla být na vašem seznamu.
Projděte se po stejné dlažbě jako staří Římané, usedněte v římském divadle, kde kdysi bouřlivě tleskali diváci. Pocítíte atmosféru města, které kdysi soupeřilo s Římem o nadvládu nad západním Středomořím.
