Picos de Europa je nejstarší národní park ve Španělsku – byl vyhlášen už v roce 1918, tehdy jako park Montaña de Covadonga o zhruba třetinové rozloze, než jakou má dnes. Název Picos de Europa můžeme přeložit jako „Štíty Evropy“. Vymysleli ho nejspíš námořníci, kteří připlouvali z Ameriky.
Mohutné hory byly totiž často to první, co po dlouhých týdnech strávených na moři spatřili. Vápencové štíty, které připomínají italské Dolomity, dramaticky vystupují k nebi a nejvyšší z nich, Torre de Cerredo, dosahuje úctyhodných 2 650 metrů nad mořem.
Přesvědčit se o jejich velikosti se můžete s naším zájezdem Severošpanělské Picos de Europa + SOUTĚSKA KAŇONU CARES + ASTURSKÁ GASTRONOMIE.
Vápencové štíty zlehka připomínají oblíbené Dolomity
Pohoří zasahuje do území tří autonomních společenství: Asturie, Kantábrie a Kastilie a León. Regionu se přezdívá „zelené Španělsko“ (España Verde) – je to oblast na pobřeží Biskajského zálivu, pro kterou je charakteristické mírné oceánské klima s častými srážkami, díky kterým je místní krajina po celý rok svěže zelená a plná života.
Život vzkvétá také přímo v horách. Národní park ukrývá vzácné biotopy, v nichž žije zhruba třetina obratlovců, kteří se vyskytují na Pyrenejském poloostrově. Picos jsou domovem medvěda hnědého, vlka iberského, kamzíků či srnců, na které z výšky dohlíží sup mrchožravý. V noci se pak na scénu dostává ohrožený vychuchol pyrenejský, malý savec z čeledi krtkovitých. V roce 2003 byla tato oblast zapsána na seznam biosférických rezervací UNESCO, což jen potvrzuje její výjimečnost.
Stále jde o relativně neturistické pohoří, které nabízí jedinečnou kombinaci divoké krajiny a tradičního venkovského života, jakou byste ve zbytku Španělska hledali jen těžko.
TOP trasy v Picos de Europa
Picos de Europa v letním dešti
Picos de Europa jsou součástí Kantaberského pohoří a dělí se na tři hlavní masivy: východní Ándara, západní Cornión a centrální Urrielles. Každý z nich nabízí unikátní scenérie a treky, které vás provedou mezi skalními štíty, zelenými pastvinami i hlubokými soutěskami.
Jedním z nejzajímavějších bodů na turistické mapě je chata Cabaña Verónica v nadmořské výšce 2 325 metrů. Nečekejte klasickou horskou boudu – tahle miniaturní útulna vznikla přestavbou bývalé vojenské základny a působí jako bizarní sci-fi úkryt uprostřed divočiny.
Milovníci romantických výhledů by měli pokračovat dále k sedlu Boches, odkud se otevírá panoramatický pohled na Naranjo de Bulnes, ikonický vápencový štít, který je snem každého horolezce.
Oblíbenou klasikou je trek kaňonem Cares – Ruta del Cares, kterou někteří označují jako „stezku mezi nebem a zemí“. Tato úzká cesta, která je místy přímo vytesaná do skály, se táhne vysoko nad řekou Cares a spojuje vesnice Poncebos a Caín. Měří asi 12 kilometrů a není nijak fyzicky náročná.
Některé úseky však nejsou nic pro slabé povahy – srázy pod nohama padají desítky metrů dolů, zatímco nad vámi se tyčí mohutné vápencové stěny. Stezka byla původně vybudována pro údržbu vodního kanálu, který přivádí vodu do elektrárny v Poncebos. Dnes však slouží hlavně turistům.
Další zajímavou trasou je Camino Lebaniego, historická 73 km dlouhá poutní stezka, která vás skrze lesy, vesničky a nádherné scenérie dovede až k středověkému klášteru Santo Toribio de Liébana.
Velkou výhodou všech těchto turistických tras je to, že (s výjimkou července a srpna) na nich nebudete zakopávat o další turisty. Počítejte ale také s tím, že horských chat je tu pomálu a většinou fungují jen v hlavní sezóně, a proto si vždy dobře naplánujte trasu i zásobu jídla a vody. Když budete mít štěstí, narazíte na místní horaly – postarší pány s ošlehanými tvářemi a zásobami domácího sýra či pálenky, kteří vás určitě nenechají ve štychu.
Kromě turistiky můžete vyzkoušet i spoustu dalších outdoorových aktivit – lezení, rafting, kanoistiku, skialpy… Tady se prostě nudit nebudete.
Tajuplná Covadonga – poutní místo uprostřed panenské přírody
Covadonga je místo, kde se historie a duchovno prolínají s divokou krásou přírody. V roce 722 se zde odehrála bitva, která skončila prvním křesťanským vítězstvím nad muslimy. Právě tady začala slavná reconquista a zrodilo se zde Asturské království – zárodek budoucího Španělska. Covadonga je proto významným poutním místem.
Najdete ji poblíž historického města Cangas de Onís, někdejšího hlavního města Asturie. Stojí zde nepřehlédnutelná bazilika Panny Marie z Covadongy. Neogotická katedrála z přelomu 19. a 20. století už z dálky zaujme tím, že je postavena z růžového vápence. Vedle ní se nachází Svatá jeskyně (Santa Cueva de Covadonga), ve které je pochován vizigótský šlechtic Pelayo (a pozdější asturský král Pelayos I.), který v bitvě dovedl křesťany k vítězství.
O kousek výš v horách leží překrásná ledovcová jezera Covadonga – Enol, La Ercina a periodické jezero El Bricial, které se objevuje pouze na jaře, kdy taje sníh. Všechna tři jezera obklopují skalnaté vrcholy a spokojeně se pasoucí krávy. Cinkání zvonců vytváří jedinečný horský koncert.
Pomůžeme s výběremZájezdy do Španělska – srovnání a doporučeníTradiční horské vesnice
Čas v horských vesničkách plyne tak trochu jinak
Abyste poznali skutečný život lidí z hor, navštivte vesničku Bulnes. Ta byla ještě donedávna zcela odříznutá od světa, a díky tomu si zachovala svůj autentický ráz. Vedla sem jen úzká stezka, která se klikatí po příkrých svazích. Jídlo, veškeré vybavení i poštu si sem lidé (zejména pastýři) přinášeli pěkně po svých nebo na zádech mul a v zimě se často vůbec nedostali do údolí.
Dnes už návštěvníci mohou využít pohodlnější cestu – podzemní lanovku, která překoná 400 výškových metrů během 7 minut. I přesto si Bulnes zachovává svou poklidnou atmosféru. Stojí zde tradiční kamenné domky, ve kterých na stálo žije jen několik desítek obyvatel. Je tu i jedna útulná restaurace. Vesnice je ideálním výchozím bodem pro výstup k vrcholu Naranjo de Bulnes.
Za návštěvu stojí i malebná vesnička La Hermida, jejímž největším lákadlem jsou zdejší lázně. Minerální vody tady vyvěrají přímo z nitra hor a tvoří přírodní venkovní bazény, ve kterých si můžete odpočinout po náročném dni stráveném v kopcích.
Jak chutnají Picos de Europa? Zkuste cabrales a sidru!
Za náročnou túru se musíte náležitě odměnit. Asi největší místní specialitou jsou sýry z mléka asturského horského skotu (Asturiana de la Montaña). Absolutní celebritou je sýr Cabrales s modrou plísní. Vyrábí se z kravského mléka s příměsí mléka ovčího a kozího a nechává se uzrát v jeskyních. Výborný je také uzený polotvrdý sýr Gamonéu, který zraje v dřevěných chatrčích, nebo Casín s výraznou chutí a krémovou konzistencí.
Asturské krávy vám nejednou zkříží cestu
Zasytí vás také asturská fabada, což je dušená fazolová polévka s paprikovou klobásou chorizo, krvavou klobásou morcilla a neuzenou slaninou panceta. Rychlé cukry pro změnu doplní sladké pečivo corbatas de unquera.
Nezapomínejte, že jste ve Španělsku, kde vám i v tom nejzapadlejším baru nabídnou výběrovou kávu či víno. Pokud se ale chcete naplno ponořit do asturské kultury, zkuste spíše sidru – místní cider, který se do sklenice nalévá speciálním způsobem – z výšky a našikmo tak, aby se bezbublinkový nápoj pořádně provzdušnil a napěnil. A pokud si troufáte, ochutnejte vínovou pálenku orujo.
