Přestože minulost Albánie utvářelo především křesťanské náboženství, dnes zde převládá muslimská orientace a o zbytek se dělí pravoslavní a katolíci.
Náboženství v Albánii
Albánie je jedinou evropskou zemí s výraznou převahou islámského náboženství, i přes tuto skutečnost se jedná o nábožensky vstřícnou a tolerantní zemi. Ne vždy tomu tak bylo.
Od roku 1967, kdy komunistický režim prohlásil Albánii za první ateistický stát, v němž bylo praktikování jakéhokoliv náboženství zakázáno, představuje náboženská orientace velice citlivou otázku.
Během tohoto období bylo zničeno nebo přestavěno na účelové budovy mnoho historických staveb včetně starověkých kostelů i mešit a uchráněno zůstalo jen několik málo starobylých nebo opravdu výjimečných náboženských staveb.
Malá a Velká mešita
Až do pádu komunismu v roce 1990 byly všechny stavby náboženského charakteru uzavřeny a zbořeny a jejich představitelé byli v lepším případě uvězněni, v horším povražděni.
Tyto doby jsou však naštěstí dávno pryč a dnes můžete v Durrësu navštívit dvě impozantní muslimské mešity. Starší Fatihovu mešitu z doby Otomanské, která se datuje do roku 1503, naleznete na prostorném náměstí v Durrësu a o něco mladší a známější Velkou mešitu, která spolu s náměstím tvoří centrum města.
Čtení: Zájezdy do Albánie – srovnání a doporučeníVelká mešita
Velká mešita byla postavená v roce 1931 králem Ahmetem Zogem I. na pozůstatcích původní osmanské mešity a svůj název získala, aby se odlišila od malé Fatihiovy mešity.
Během ateistické kampaně v roce 1967 byla i Velká mešita uzavřena a její minaret byl poničen. Další poškození na sebe nenechalo dlouho čekat během mohutného zemětřesení, které zasáhlo město v roce 1979.
Díky pomoci Mezinárodní islámské organizace pro muslimskou světovou ligu prošla Velká mešita po pádu režimu celkovou rekonstrukcí a roku 1993 byla znovu otevřena. Mešita je postavená z moderního materiálu a zdobí ji velká žlutá kopule a bílý minaret.
