Souhrnný název tohoto rozsáhlého systému kaskádovitých vodopádů zní Hraunfossar, což v překladu znamená Lávový (hraun) vodopád (fossar). Jedná se o hned několik větších či menších vodopádů ústících do Hvítá, jedné z nejznámějších řek na Islandu.
Lávový vodopád: Rozsáhlé kaskádovité útvary
V této části ostrova se rozprostírá druhý největší islandský ledovec Langjökull, který dosahuje rozlohy více než 950 km2 a jeho nejvyšší vrchol měří 1360 m. n. m. Tato sopka ve spojení s ledovcem vytvořila rozsáhlé asi kilometrové lávové pole Hallmundarhraun se speciálním pórovitým povrchem.
Ten umožňuje pramenící vodě volně vytékat na povrch a vytvářet tak nespočet zátok a kaskádovitých vodopádů tvořících neopakovatelnou přírodní scenérii. Tento vodopád spadá do řeky Hvítá vytékající z ledovcového jezírka Hvítárvatn, ta se poté vlévá do řeky Sog a následně pak do Atlantického oceánu.
Jelikož je na této řece především v zimě největší pravděpodobnost povodní, jedná se o nejnebezpečnější řeku na Islandu. Od roku 1987 je tento systém vodopádů chráněn jako národní přírodní památka.
Západní Island: krajina lávy a vodopádů
Hraunfossar se nachází v západní části ostrova asi 100 kilometrů od Reykjavíku, v blízkosti městeček Reykholt a Húsafell. Druhá jmenovaná lokalita je místem, kde má mnoho Islanďanů své víkendové chaty, takže je pro ně jakýmsi místem odpočinku. V minulých letech byl vyhledávaným cílem islandských umělců, dnes je především výchozím bodem pro turisty prozkoumávající tuto oblast.
V nejbližším okolí se nachází také největší lávová jeskyně na Islandu Víðgelmir. Ta je více než 1 500 metrů dlouhá a strop, který se před mnoha lety propadl, do ní vytvořil dva přirozené vchody. Uvnitř byly dokonce nalezeny pozůstatky lidského osídlení z doby Vikingů, ty jsou dnes uloženy v místním Národním muzeu.
Vodopády: Vyhledávaná islandská atrakce
O Islandu se říká, že je zemí ohně, vody a nedotknuté přírodní krásy. Typickým zástupcem této drsné severské krajiny jsou vodopády, mohutné i jemné, hučící i tiché, rozeseté doslova po celém ostrově. Jejich existence úzce souvisí s pozvolným táním ledovců, a to zejména v letních měsících.
