Jízda vlevo: proč mají v Anglii levostranný provoz a která strana je ta správná?

Přijedete do Anglie a najednou se ocitnete v jiném světě. Na silnicích se jezdí vlevo, do autobusů včetně slavných doubledeckerů se nastupuje z opačné strany než u nás, na přechodech je záhodno rozhlížet se mnohem pečlivěji, protože síla zvyku je silná a přeorientovat se na druhou stranu není jen tak. O jízdě vlevo na Britských ostrovech vědí snad všichni malí cestovatelé. Tušíte ale, kde jinde se také jezdí „obráceně“ a že se tak ještě v minulém století jezdilo i u nás? 

Všichni malí cestovatelé vědí, že v Anglii se jezdí jinak. Ale proč? Není to tak jednoznačné, domněnek je hned několik, a když se nad nimi zamyslíme, vlastně všechny dávají nějakou logiku. 

Za všechno může pravorukost 

Muži na koních se zbraní v pravé ruce

Vraťme se do doby, kdy se na cestách jezdilo převážně na koních nebo v kočárech tažených koňmi. Nejdřív si představte jezdce na koni. Většina lidí byli tenkrát, stejně tak jako dnes, praváci. Meč se nosil po levém boku, aby ho udatní muži mohli pravou rukou v případě potřeby snadno vytasit. 

Když bylo zapotřebí odzbrojit jedince, který jel proti vám, útočilo se na něj pravou rukou – bylo proto výhodnější, abyste se s ním míjeli pravou stranou, a jeli tudíž na levé straně cesty. A aby ten stejný protivník neodzbrojil vás, bylo strategičtější, aby meč v pochvě byl na té straně silnice, kterou často chrání třeba budovy, a ne směrem do cesty. 

Abychom nemysleli jen na kruté boje: meč v pochvě na levé straně zaručuje i to, že jím nezraníte případné chodce vpravo od vás. Navíc pravákům se na koně pohodlněji nasedá i sesedá zleva a nasedat od kraje cesty je vždy bezpečnější a pohodlnější. Na opačné straně by se nasedající lidé motali do cesty ostatním. 

Praktičnost a pohodlí i pro kočáry 

Jízda vlevo byla praktičtější i pro kočáry

A teď si představte jízdu kočárem. Jezdit vlevo bylo snadnější i pro vozky. Aby kočí pravák nikoho z cestujících a účastníků provozu neohrozil, bylo pro něj nejlepší sedět na kozlíku co nejvíce vpravo. Z tohoto místa měl navíc nejlepší přehled o okolním dění, pokud jel na levé straně silnice. 

Zamyslete se, jak to na takových středověkých cestách muselo vypadat. Všichni se překřikovali, cesty byly špinavé a často děravé, všude se to hemžilo chodci, zároveň ale cestujících bylo méně, doprava byla pomalejší, jezdci a řidiči možná dávali větší pozor… Také jste se už ocitli v době dávno minulé? 

Čtení: Zájezdy do Anglie – srovnání a doporučení

Vlevo i u nás – proč došlo k změně? 

Jaké to je jezdit vlevo?

Zdaleka nemusíme zůstávat jen v Anglii, u nás se taky jezdilo vlevo, a to oficiálně až do roku 1939. Jezdit vlevo bylo jednoduše přirozenější, proto tak jezdil vlastně celý svět. Podle vyjetých kolejí, vyobrazení na mincích a dalších náznaků se ví, že vlevo se jezdilo dokonce i ve starověkém Římě. 

Proč je tomu dnes jinak? Pravostrannou revoluci v Evropě odstartovala francouzská revoluce. Údajně za to může jeden z nejslavnějších leváků – vojevůdce Napoleon Bonaparte. Pro toho byla pravá strana cesty logicky pohodlnější, svá vojska vodil vpravo, a toto pravidlo prosadil všude, kam se při svých výbojích dostal. 

Kde všude se dnes jezdí „opačně“? 

Kde všude se jezdí vlevo?

Vpravo se tedy začalo jezdit na území všech francouzských kolonií. V koloniích pod britskou korunou se naopak nadále jezdilo vlevo. A jsou to často právě země, které bývaly koloniemi Velké Británie, kde se i dnes stále jezdí na levé straně silnice. 

Těchto zemí je více než 70 a jsou jimi kromě Anglie například Irsko, Skotsko, Malta nebo Kypr. Na levé straně silnice se jezdí v řadě zemí v Africe, na Seychelách, Mauriciu a dalších ostrovech v Indickém oceánu, v Indii, Nepálu, Thajsku, Indonésii, na Novém Zélandu nebo třeba v Japonsku. Až do roku 1967 se vlevo jezdilo také ve Švédsku a do roku 1968 na Islandu. 

Zvyk je železná košile – buďte opatrní! 

Upozornění na londýnských přechodech

Umíte si představit ten chaos s náhlými změnami? Nejde jen o to, naučit se jezdit na druhé straně. Dopravní prostředky jsou přizpůsobené, auta mají volant na různých stranách, do autobusů se nastupuje z různých stran, veškerá infrastruktura je provozu přizpůsobena. 

V Londýně by údajně ke změně stran silnice ani dojít nemohlo, protože je celý vystavěný tak, aby se v něm jezdilo vlevo. V Itálii si některá města na určitou dobu mohla ponechat pravostranný provoz i po zavedení levostranného – šlo o města, ve kterých fungovaly tramvaje, jako třeba Řím a Milán. 

Máte jasno, která strana je ta správná? Ať budete bádat jakkoliv dlouho, při návštěvě Londýna, Brightonu, Dublinu, Edinburghu, La Valletty, Nikósie a dalších míst, kde se jezdí „postaru a přirozeně“, buďte obzvlášť opatrní.