Naarden: České území v Nizozemsku

Kateřina Lefebvre Kateřina Lefebvre, Průvodce Radynacestu.cz Vydáno 23. 1. 2017 • Přečteno 11083x

V místním kostelíku se nachází místo posledního odpočinku Jana Ámose Komenského.

Vyberte si z našich 14 zájezdů do HolandskoZobraz zájezdy

Víte, že...

Vstup do kostelíka, kde jsou uloženy ostatky Jana Ámose Komenského, je možný jen v rámci prohlídky muzea. Jestli se sem dostanete mimo otevírací dobu, podívat se můžete alespoň na malé nádvoří za kostelíkem, v jehož středu je umístěna Komenského busta.

Jen asi dvacet kilometrů na jihovýchod od Amsterdamu leží malé městečko Naarden. Nepatří k turisticky nejfrekventovanějším místům, o to větší je tu však koncentrace českých turistů. Důvod je prostý – v místním kostelíku se nachází místo posledního odpočinku Jana Ámose Komenského.

Město v podobě hvězdy

Město s dvaceti tisíci obyvateli bývá nazýváno vstupní branou do Amsterdamu a samo o sobě má bohatu historii. Městská práva tato původně rybáršká osada obdržela již v roce 1350.

Jeho podobu nejvíce ovlivnila přestavba, která proběhla v letech 1675–1685. Francouzský stavitel Sébastien Le Prestre markýz de Vauban, architekt Ludvíka IV., ho zcela přebudoval do podoby barokní vodní pevnosti s kasematy. Dodnes bývá Naarden často uváděn jako ideální příklad perfektně zachovaného hvězdicového opevnění.

Hradby v podobě šesticípé hvězdy jsou obehnány vodním příkopem a společně chrání vnitřní obytné jádro. To zůstalo zcela kompaktní. Obdivovat tu můžeme Utrechtskou a Amsterdamskou městskou bránu, starý větrný mlýn, radnici, zbrojnici a nepřeberné množství renesančních a barokních domů.

Vše ověřujeme a zkoušíme na vlastní kůži. Nedáme si pokoj, dokud každý náš zájezd není dokonalý.

První stopa po Komenském

Přirozenou dominantou města je gotický kostel Grote St. Vituskerk, tedy Velký kostel sv. Víta, postavený v letech 1380–1440. Interiér této trojlodní baziliky skrývá pozoruhodnou dřevěnou výplň klenby a za prohlídku stojí i výjevy ze Starého a Nového zákona.

Hned vedle kostela stojí bronzová socha Jana Ámose Komenského, kterou vytvořil Vincent Makovský jako kopii své starší sochy umístěné v Uherském Brodě. Místo posledního odpočinku Jana Ámose Komenského je však o kousek dál. Pohřben byl 29. listopadu 1670 v kostelíku valonské evangelické církve.

Jak se sem vlastně dostal?

Jako mnoho české inteligence i Komenský odmítl po Bíle hoře konvertovat ke katolicismu, a proto byl nucen opustit svoji rodinu a skrývat se na různých místech Čech a Moravy. Po smrti své manželky a dvou dětí se přestěhoval do Brandýsa nad Labem, kde se znovu oženil.

Roku 1628 odešel do exilu – nejprve do polského Lešna, kde se stal biskupem a zástupcem rektora na gymnáziu, v roce 1641 pak přijal pozvání anglického parlamentu na přednáškové turné a o rok později odjel do Švédska realizovat svou představu reformy školství.

Po opětovném krátkém pobytu v Lešně, během něhož mu zemřela druhá manželka, se usadil v Toruni, kde se oženil potřetí. Po přípravě školské reformy v uherském Sárospataku se opět vrátil do Lešna. Když však bylo Polsko napadeno Švédy a shořely mu všechny jeho rukopisy, opustil Lešno už navždy a roku 1656 se přestěhoval do Amsterdamu.

Tady prožil jedno z nejšťastnějších období svého života; bydlel v jedné z nejlepších ulic, od radnice dostával podporu, takže se mohl věnovat jen své vědecké práci a byl všeobecně uznáván a ctěn. Občas také na základě pozvání svého přítele Lorenze van De Geer kázal v naardenském kostele, který náležel k místnímu klášteru. Při jeho dlouhodobých zdravotních problémech na konci života o něj také pečovaly místní řeholnice.

Znovuobjevený hrob

Po Komenského smrti upadl jeho hrob brzy v zapomnění. Kaple byla zrušena a měnila postupem času svoji funkci – stala se z ní kasárna, textilní továrna, věznice, krejčovská dílna i strážnice.

Když v 19. století během Národního obrození u nás vzrostl zájem o velikány české historie, proběhlo rozsáhlé pátrání po místě uložení Komenského ostatků. Brzy však zájem opět upadl a česká veřejnost se k tomuto tématu vrátila až po vzniku samostatného Československa.

Tehdy byl otevřen anonymní hrob s číslem 8 a ostatky (u nichž existovala pravděpodobnost, že patří Janu Ámosi Komenskému) byly uloženy do dubové skříňky a přeneseny na významnější místo. Později byl jeho hrob překryt černým mramorovým náhrobním kamenem.

Komu toto místo vlastně patří?

V roce 1933 Československo a Nizozemsko podepsaly mezivládní smlouvu o pronájmu kaple za symbolický roční poplatek ve výši jednoho guldenu. Kaple byla poté zrekonstruována dle návrhu architekta Ladislava Machoně a profesora Karla Štipka do podoby mauzolea.

Problém nastal s vyhlášením Protektorátu Čechy a Morava, neboť Nizozemci nechtěli, aby právo pronájmu jejich území přešlo na nástupnický stát, a proto dohodu zrušili. Po roce 1948 došlo k dalšímu ochromení vztahů mezi těmito dvěma státy, a tak následující kroky k udržování a prezentaci nizozemské památky českého génia byly podniknuty až po změně režimu u nás v roce 1989.

Muzeum, které bylo zřízeno ve vedlejším domě, vystavuje bohatou sbírku nejstarších i nových vydání prací Jana Ámose Komenského. Je řízeno nadací a o jeho chod se stará 35 nizozemských dobrovolníků.

Kateřina Lefebvre

Kateřina LefebvrePrůvodce Radynacestu.czExpert Radynacestu.cz

Těmito místy Vás provedu osobně

To nejlepší z Holandska
1. – 5. 5. 2020

To nejlepší z Holandska

8 990 Kč
z Ostravy

Vyberte si z mých 5 zájezdů

Holandsko / Nizozemsko

Holandsko vás dostane

Vyberte si jeden z našich 14 zájezdů do Holandsko

Zobrazit aktuální zájezdy do Holandsko

Nejbližší volný zájezd již 22. srpna



URL stránky: www.radynacestu.cz/magazin/naarden/



Přihlašte se do Newsletteru a cestujte výhodně!