Největším klenotem Segovie je římský akvadukt. Najdeme jej i na erbu města. Přesné datum stavby není známo. Jisté je, že za císaře Trajána (98–117 n. l.) už bylo dílo funkční. Akvadukt zásobuje město z 18 km vzdálené řeky Río Frío. Většina přívodního potrubí je vedena pod zemí. Na povrch vystupuje těsně před náměstím Plaza Azoguejo, kde stavba vyúsťuje v akvadukt.
Stavba je neobyčejně zachovalá a je skvělým příkladem perfektní římské infrastruktury. Žulové kvádry byly na stavbu přivezeny z nedalekého pohoří Sierra Guadarrama. Akvadukt je 28 m vysoký a má dvě patra tvořená 167 oblouky, které jsou díky geniálnímu rozložení váhy postaveny bez použití malty či jiného spojovacího materiálu.
Historie akvaduktu
Stavba byla poškozena během arabského obléhání v roce 1072, ale v 15. století byla opravena a svému účelu sloužila ještě donedávna. Akvadukt zůstává i nadále funkční, ačkoli jeho stabilitu v nedávné době ohrozil silniční provoz v jeho blízkosti a hlasité kulturní a hudební akce, jejichž vibrace neblaze působí na statiku stavby.
Pověst o dívce a ďáblu
Ačkoli historické prameny nemají ohledně vzniku akvaduktu zcela jasno, traduje se pověst, která vnáší do celé záležitosti jasno. Dle této pověsti žila ve městě dívka, která pracovala jako nosička vody. Každý den chodila do hor, aby se vrátila se džbány plnými vody. Práce byla samozřejmě náročná, a tak jednoho dne dívka pod vlivem únavy upsala svou duši ďáblu, když vymyslí způsob, jak do ranního rozbřesku přivést vodu do města.
Ďábel nelenil a hned se pustil do práce. Dívka začala svého slibu litovat a začala se modlit za spásu své duše. Propukla bouře a ďábel musel pracovat pomaleji, než měl v plánu. Když zakokrhal kohout, aby oznámil ráno, ďáblovi chyběl položit poslední kámen.
Dívka se přiznala obyvatelům města. Ti očistili pilíře akvaduktu svěcenou vodou a pak se radovali z novinky. Škrábance, které jsou vidět na některých kamenech, jsou pak přisuzovány kopancům od čertova kopyta.
Čtení: Zájezdy do Španělska – srovnání a doporučeníSocha Virgen de la Fuencisla
V horní části akvaduktu si určitě všimnete sochy Virgen de la Fuencisla, patronky města. Oslava jejího svátku spadá na 25. září, kdy se městem pořádají procesí na její počest. Oslavy se koncentrují kolem svatyně Nuestra Senora de la Fuencisla, která se nachází v podhradí Alcázaru.
Svatostánek je postaven na místě zázraku: mladá židovka konvertovala ke křesťanství a lidé ji obvinili z cizoložství. Jejím trestem mělo být shození do propasti. Židovka se před rozsudkem svěřila do rukou Panny Marie. Jakmile její nohy ztratily kontakt se zemí a začala se řítit do propasti, objevila se křídla, která ji zachránila. Dívka se pak stala patronkou města.
Původně byla ve výklenku akvaduktu umístěna soška Herkula, kterému byly připisovány zásluhy na jeho stavbě. Datum a okolnosti, za jakých soška z místa zmizela, nejsou známy.
Plaza Azoguejo s akvaduktem jako svou dominantou je místem, kde si místní dávají sraz. V okolí je mnoho kaváren a obchůdků. Poblíž je také zastávka turistických autobusů, které můžete využít při prohlídce zbytku města. Nejlepší výhled a zároveň nejlepší fotky akvaduktu získáte ze schodů nad informačním centrem na náměstí.
