Budova norského parlamentu nazývaná Stortinger (norský parlament) se nachází na hlavní osloské třídě Karl Johans Gate. Přímo naproti nejznámějšího hotelu města, Hotelu Grand, kam chodíval i literární velikán Henrik Ibsen. Ze svých oken úředníci parlamentu hrdě hledí ke Královskému paláci norských vladařů. Budova byla stavěna šest let, přičemž slavnostní inaugurace se dočkala v roce 1866.
Parlament byl postupem času tak, jak přibývali úředníci, rozšiřován. Nyní ho tvoří dvě křídla a náleží k němu i další budovy v jeho okolí. Zajímavostí budovy je její architektonický sloh, tzv. eklekticismus. Je to sloh, který se vyvinul na přelomu 19. a 20. století a vyznačuje se kombinací více historických architektonických slohů, často i stavebně či umělecky protichůdných.
V současnosti zasedá ve Stortingeru 169 úředníků
Ty jsou pak následně spojovány v nové architektonické styly. Tento sloh byl používán hlavně při stavbách honosných budov. U nás proto najdeme tyto stavby například v Pařížské ulici v Praze.
Norský parlament je tvořen horní (Lagting) a dolní komorou (Odelstinga). V současnosti zasedá ve Stortingeru 169 úředníků, počet se zvedl z původních 114 v roce 1882, kdy byl parlament založen. Jsou voleni na čtyři roky a v jejich rukou je zákonodárná moc Norska. Výkonnou moc pak má v rukou vláda Norska.
Zajímavé počiny norského parlamentu
Poslední zajímavý počin úředníků norského parlamentu je tzv. dekriminalizace všech drog. Pozor, nejde o legalizaci drog, jen omezení trestání za jejich užívání. Norové si od tohoto slibují méně předávkovaných a možnost tak uvolnit policisty na jiné úkoly, informoval o tom v prosinci 2017 deník The Independent.
Naopak mezinárodně velice kritizovaný počin norského parlamentu je vydání zákonů, které daly vzniknout organizaci Barnevernet. Instituce, která si klade za cíl zajišťování sociálně-právní ochrany nezletilých dětí a mládeže. Činnost této organizace je však velmi kontroverzní, zejména však v odebírání dětí přistěhovalcům, a to za ne zcela vyjasněných důkazů.
Už v roce 2007 Evropský soud pro lidská práva zhodnotil počínání Barnevernu jako porušování lidských práv. U nás tuto organizaci známe z médií v souvislosti s případem rodiny Michalákových, kterým byli odebráni oba synové v roce 2011.
