Není nijak velká, nerostou zde cizokrajné rostliny ani zde neteče zázračný pramen. Pouze zajímavá historie a místní genius loci zde láká turisty i místní, teda jenom ty, kteří Begijnhof znají.
Představte si, že jen vy znáte tajné dveře od zahrady klidu, která vás ochrání před hlukem a shonem velkoměsta. Tak nějak by se dala stručně popsat tajemná zahrada v centru města. Tedy skoro.
Samozřejmě, že o její existenci ví celá řada lidí a její brána už není tajemstvím, leda tím veřejným, ale fakt, že se jedná o proslulé místo plné zklidnění a harmonie, to se jí upřít nedá. Vzhledem k historii Begijnhof, o kterou se opírá hned několik otazníků, rozhodně doporučujeme si najít pár minut času a do těchto míst zabloudit.
Co je vlastně zač, ten tajemný Begijnhof?
Celý prostor vypadá jako jedna zahrada
Jedná se o udržované nádvoří, které obklopují malinké domy. Celý prostor vypadá jako jedna zahrada, lemována nízkými stromy, okrasnými keři, případně sochami. O přesné době vzniku se vedou spory, pravděpodobné je 14. století. Původně zde žily ženy patřící ke katolickému sesterstvu. Povětšinou neprovdané nebo ovdovělé ženy se zde staraly o seniory a vedly velmi pobožný život, oficiálně však nebyly vázány řeholním slibem.
Pozoruhodné je, jakým způsobem se místní ženy postavily proti zákazu katolické víry v 16. století. Jelikož byly domy v jejich soukromém vlastnictví, nikdo nenašel páku, jak je jejich zakázané víry zbavit. Nadále si tedy žily dle svého. Musely se vzdát kaple, tzv. Begijnhof Kapel, která byla veřejně přístupná. V té době ale vzniknul takzvaný Skrytý kostel, který je přístupný prohlídce i dnes. Jeho název je Englese Kerk a byl postaven kolem roku 1392.
Při prohlídce nechejte fotoaparát doma
Vstupní bránu najdete na Spuiplein, v řadě bílých domů vás jistě zarazí jeden, který svou hnědou barvou poutá pozornost. Právě zde naleznete hlavní vchod. Prostory jsou veřejnosti otevřeny denně od 9.00 do 17.00. V tomto čase také můžete navštívit i místní kaple a kostel.
Většina gotických fasád byla v 17. a 18. století zrekonstruována, v současné době je nejzajímavější dům s číslem popisným 34. Jedná se o nejstarší dochovaný dřevěný dům v Amsterdamu, pochází z roku 1425. Zaručeně jej poznáte, právě před ním stojí nejvíce lidí s foťákem v ruce, ale pozor, místní neradi vidí, když jejich dům někdo fotí.
