Při návštěvě hlavního města Švédska, Stockholmu, si nesmíte nechat ujít prohlídku královského paláce Drottningholm na ostrově Lovön. Stockholm je městem, které se rozkládá na 14 ostrovech, k zámku se nejlépe dopravíte lodí, která v turistické sezóně pravidelně vyplouvá od radnice.
Hodinová plavba po jezeře Malären vám napoví, že hlavní metropole Švédského království je právem nazývaná „Benátky severu“. Na ostrově můžete obdivovat palác, který je od roku 1991 zapsán mezi památky UNESCA.
Palác: soukromá rezidence královské rodiny
Drottningholmský palác (Drottningholm Slott) je od roku 1981 soukromou rezidencí švédské královské rodiny. Palác se nachází cca 10 km od hlavního města Stockholmu. Barokní zámecký komplex byl vybudován v letech 1662–1700 podle vzoru pařížského Versailles na místě renesančního zámečku z roku 1580.
Původní renesanční sídlo bylo postaveno Janem III. Vasou pro jeho manželku královnu Kateřinu Jagellonskou (sestra Anny Jagellonské). V roce 1661 odkoupila sídlo Hedvika Eleonora Holštýnsko-Gottorpská, manželka švédského panovníka Karla X. Gustava. Hedvika se velice zajímala o umění a architekturu.
Bohužel v témže roce 30. prosince sídlo vyhořelo. Hedvika Eleonora najala nejlepšího architekta Nicodema Tessina staršího k opravě sídla. Jelikož architekt zemřel během rozsáhlých oprav zámku, stavbu dokončil jeho syn. Uvnitř můžete obdivovat skvostné interiéry včetně přepychové ložnice královny Hedviky Eleonory.
Park dle francouzské předlohy
Nádherný zámecký park, který se dělí na symetricky uspořádanou část podle francouzských vzorů a na přírodně romantickou část podle anglických vzorů, nechala postavit královna Hedvika. Na výstavbu nejstarší části zahrady, na barokní zahradu, osobně dohlížela.
V parku se nacházejí sochy dvorního sochaře císaře Rudolfa II. Adriana de Vries, které pocházejí z Valdštejnské zahrady v Praze. Tyto sochy byly ukořistěny Švédy na konci Třicetileté války coby válečná kořist. Umělecká výzdoba zahrady v Praze byla právem svěřena sochaři, který nejenže v Praze pobýval, ale taktéž se zapsal do české historie coby císařský sochař krále Rudolfa II.
Adrian vytvořil unikátní soubor soch a sousoší barokního stylu. V Praze můžeme obdivovat pouze kopie těchto soch, za originály se musíme vypravit do Švédska.
Pomůžeme s výběremZájezdy do Švédska – srovnání a doporučeníČínský pavilon: dárek k narozeninám
Král Adolf Fridrich objednal stavbu Čínského pavilonu v roce 1753 jako dárek k narozeninám pro jeho manželku. Lovisa Ulrika slavila narozeniny 24. července 1753 a výstavbou pavilonu byla nadšená. Po pár letech mohli obdivovat unikátní dílo, umístěné v zahradě paláce Drottningholm.
Bohužel v té době architekti ani pořádně nevěděli, jak by měl vlastně takový čínský pavilon vypadat a proto použili převážně svojí fantazii. Čínský pavilon (Kina Slott) byl opraven v letech 1989–1996.
Stan královské gardy
Na první pohled vypadá stavba jako stan v tureckém vojenském ležení. Jedná se pouze o iluzi. Stan královské gardy byl postaven v roce 1781.
Barokní divadlo - dvojče Českého Krumlova
Hned vedle paláce se nachází divadlo z 18. století. Jedná se o jedno ze dvou dosud funkčních barokních divadel, které používá původní jevištní techniku, stroje na výrobu efektů, kulisy a rekvizity, herci nosí dobové šaty, paruky a orchestr používá dobové nástroje či jejich věrohodné kopie. Druhé takové divadlo naleznete v České republice v Českém Krumlově.
