Čtvrť Gion: nejslavnější čtvrť Kjóta se starodávným půvabem

Barbora Žižková Barbora Žižková, Expert Radynacestu.cz Vydáno 31. 7. 2018 • Přečteno 93x

Gion je místo plné kaváren, tradičních čajoven s krásnými zenovými zahradami a restauracemi.

Vyberte si z našich 2 zájezdů do KjótaZobraz zájezdy

Jedním z důvodů, proč navštívit historické město Kjóto, může být i spatření opravdové gejši, která se nejčastěji prochází po čtvrti Gion. Pojem gejša je světově známý, ale co všechno se pod tímto označením skrývá?

Čtvrť Gion

Suvenýry na uliciSuvenýry na ulici

Gion je nejslavnější čtvrtí v Kjótu, bezpečně známý i po celém Japonsku, kde se často pohybují a pracují ony po staletí fascinující, krásné a elegantní gejši. Nachází se mezi svatyní Yasaka v západní části města a řekou Kamo, která protéká centrem Kjóta.

Gion je místo plné kaváren, tradičních čajoven s krásnými zenovými zahradami a restauracemi. Tradiční dřevěné domy mačaja jsou postavené čistě v japonském stylu, což umocňuje úžasný zážitek z tohoto proslulého místa.

Nejoblíbenější ulicí této čtvrti je Hanami-koji, krásné a taky drahé místo k jídlu. Postranní uličky skrývají staré domy mačaja, nyní přestavěné na restaurace a jiné podniky pro hosty, kde podávají japonské jídlo ve vytříbeném kjótském stylu a mnoho delikátních mezinárodních pokrmů. Mezi těmito restauracemi se nacházejí známé očaja – nejexkluzivnější japonské čajovny, kde obsluhují a baví gejši a maiko.

Další malebnou částí Gionu je oblast Shirakawa, která vede podél Shirakawského průplavu. Kanál je lemován vrbami, restauracemi vysoké třídy a čajovnami, z nichž mnohé mají pokoje s výhledem na kanál.

Výhled na kanál může být krásný ve všech ročních období, kdy podél něj kvetou sakury nebo se rudě zbarví listy japonského javoru. Oblast Shirakawa je klidnější než ulice Hanami-koji a rozhodně vám pomůže si vychutnat mistrovsky připravené jídlo nebo čaj.

Jsme zkušení profesionálové. Nic nás při zájezdu nevyvede z míry a to ani v případě mimořádných událostí.

Gejša a maiko

Mnoho turistů přijíždí do Kjóta za jediným účelem, potkat gejšu, která je na cestě do nebo z čajovny očaja. Přestože by toto ojedinělé tradiční zaměstnání mělo vzbuzovat respekt, mnozí turisté ho vnímají pouze jen jako turistickou atrakci.

Gejši nebo maiko turisté obtěžují a chovají se jako nemilosrdní paparazzi, a tím stížnosti ze strany gejš na turismus každým rokem rostou. Proto místní naléhají na to, aby se turisté chovali ke gejšám s patřičnou úctou.

V našem západním světě je toto zaměstnání vnímáno všelijak. Jaké je tedy pravé zaměření tohoto oboru?

V prvé řadě je důležité rozlišovat maiko a gejšu. Maiko je učednice, která se učí, jak být správnou gejšou od svých 15 do cca 20 let. V tomto období cvičí hru na tradiční japonské hudební nástroje a také se zdokonaluje v tradičních japonských tancích a etiketě.

Mnozí maiko zaměňují s gejšou, protože mnohem více upoutá svým vzhledem. Nosí barevně vyšívaná kimona se širokým pásem obi, který jí splývá s oblečením až na zem. Podobně má bohatý účes, který se třpytí jehlicemi a květy.

Gejša takto zkrášlená být nepotřebuje, neboť má zaujmout hlavně svým jedinečným uměním. Proto bývá oblečena jednodušším způsobem.

Trpký život gejši

Místní gejšiMístní gejši

Úkolem gejši nebo maiko je hlavně bavit hosty svým uměním, které obsahuje hraní na řadu nástrojů, tance a tradiční společenské hry, vytříbená mluva.

Nutný je také všeobecný přehled a znalost politiky i obchodu, protože jejich zákazníci se v podobných odvětvích často pohybují a správná gejša musí umět vždy vhodně konverzovat o tématech, která zajímají její hosty. Gejša by měla být vnímána jako živoucí umění.

Bohužel ve spoustě jiných kultur je toto zaměstnání vnímáno jako prostituce. V minulosti se na tyto služby ovšem specializovaly jiné podniky, kde si mimo dámskou společnost mohli za „speciální služby“ hosté připlatit. V historii a ani dnes se pravé gejši prostituci zásadně nevěnují a rozhodně by na ně nemělo být pohlíženo jako na prostitutky.

V minulosti byl život gejši často velice trpký, i když se jednalo o jedinou formu vzdělání dostupnou pro ženy. Chudé rodiny často prodávaly své dcery právě do gejšají (domů gejš), aby se vymanily z dluhů nebo chudoby.

Je doloženo i mnoho případů, kdy byly ty nejhezčí dívky dokonce unášeny za účelem zisku. Dívka byla následně učena uměním a oblékána do pozlátka, byly jí poskytnuty drahé šperky, nástroje nebo kimona. Všechny tyto drahé věci musela ale splatit prací a to se nakonec povedlo jen těm nejlepším.

Ty gejši, které si takto vydobyly slávu a obdiv, si tak ve stáří mohly vykoupit svobodu, mohly žít po svém a otevřít si čajovnu nebo jinou gejšaji.

Gejša nesměla navázat žádné milostné vztahy, celý život byla v podstatě otrokem majitele. Existuje nespočet smutných milostných písní o trpkém životě a nenaplněné lásce a kolikrát ani ty nejbohatší hosté nemohli gejšu z jejího zlatého vězení vykoupit.

Tento problém tak často řešila pouze sebevražda obou milenců. Své o tom věděl i první český japanolog Joe Hloucha, který se mezi gejšami často pohyboval a napsal o nich několik krásných knih.

Jak pracují dnešní gejši?

Dnešní podoba tohoto oboru je však úplně jiná a také vlivem západního světa se mnohé změnilo. Modernizace země s sebou přinesla školství a povinnou školní docházku i pro dívky a obecně se postavení ženy ve společnosti začalo měnit.

Gejši tím hodně utrpěly, postupně vymizely a zůstalo jich jen pár, protože ne každá dívka chtěla žít podle striktního kodexu, který ji měl provázet celý život s malou vyhlídkou na rodinu nebo vlastní svobodu.

Nyní dívky do gejšají chodí dobrovolně. Mnoho přísných pravidel bylo změněno nebo zrušeno, aby toto starodávné okouzlující umění zcela vymizelo.

Služby gejši i maiko byly a jsou velice exkluzivní a drahé, dokonce musíte být tradičně pozváni stálým hostem, abyste mohli být obslouženi gejšou. Jako prostý cizinec se do pohostinství gejši nedostanete.

V posledních letech některé cestovní kanceláře nabízejí speciální akce obědů nebo večeří s maiko, jen aby udržely moderním způsobem tento byznys naživu.

Může se stát gejšou jen Japonka?

Učednice MaikoUčednice Maiko

Jen pár cizinek se stalo gejšou, a to většinou jen v souvislosti se svým studiem v oblasti japonské kultury. Není to však kvůli původu dívky, ale především proto, že gejša musí plynně ovládat nejen obecnou japonštinu, ale i obsáhlou zdvořilostní mluvu a to je pro nerodilé Japonce často velmi náročné.

Gejšu není snadné jen tak potkat na ulici, nebo dokonce vidět její překrásné umění. Toto staré řemeslo a umění má za sebou bohatou historii, obrovské úsilí a vyžaduje zvládnutí mnoha disciplín na mistrovské úrovni a to vše si zaslouží respekt a obdiv.

Barbora Žižková

Barbora ŽižkováExpert Radynacestu.cz

Člověk se nesmí bát, jen tak najde sám sebe.

Japonsko (Kjóto)

Chrám japonské vtřícnosti

Vyberte si jeden z našich 2 zájezdů do Kjóta

Zobrazit aktuální zájezdy do Kjóta

Nejbližší volný zájezd odlétá již 28. října


URL stránky: www.radynacestu.cz/magazin/ctvrt-gion/



68 pečlivě vybraných cestovatelských zážitků
Osobně prověřeno průvodci!

Přihlašte se do Newsletteru a cestujte výhodně!