Katedrála Panny Marie Almunedské: dominantou katedrály je oltář se sochou patronky Madridu

V roce 1885 byla založena Madridská diecéze. Provizorní katedrála, kostel sv. Isidora, měla být nahrazena odpovídající budovou. O stavbě Katedrály Panny Marie Almunedské rozhodl Alfons XII. již v roce 1883, ale vysvěcena byla až v roce 1993 a stala se tak nejmladší španělskou katedrálou.

Stavba katedrály

Stavba katedrály trvala dlouho

Katedrála Almuneda se stavěla dlouhých 100 let. Stavbu původně neogotické katedrály zpozdila smrt jejího původního architekta Francisca Cubase, občanská válka a v roce 1965 ji úplně zastavil nedostatek financí. Dokončovací práce se naplno rozběhly až v roce 1984 podle přepracovaných plánů F.C. Goitia a Carlose Sidra.

Výsledkem je neoklasická budova s neogotickou výzdobou. Přehlídku architektonických stylů doplňuje krypta v neorománském stylu. Katedrála je navržena tak, aby se sousedícím Královským Palácem tvořila jeden celek. Aby byla hlavní fasáda naproti Paláce, je stavba orientována netradičně severojižním směrem. Na Královský Palác shlížejí čtyři sochy z bílého mramoru a socha Panny Marie Almunedské – patronky Madridu.

Dominanty katedrály

V pravé věži jsou čtyři zvony

Zvenku stavbě vévodí mohutná modrá kupole, kterou lemuje 12 soch apoštolů. V pravé věži jsou čtyři zvony věnované různým Mariím – odtud také pojmenování věže Mariana. V druhé věži je kromě čtyř zvonů také zvonkohra. Do katedrály se vstupuje přes malé atrium, ve kterém stojí socha Jana Pavla II.

Jeho tvář spatříte také o pár kroků dále, na bronzových dveřích. Jejich autor, sochař Luis Sanguino, na nich zachytil slavnostní okamžik vysvěcení katedrály v roce 1993.

Uvnitř katedrály si všimněte monumentálních varhan, oltáře ze zeleného mramoru, krásných vitráží, výmalby kupole, která symbolizuje čtyři přírodní živly, a pestrobarevných maleb ve stylu ikon zobrazující Křest, Proměnu, Ukřižování, Krista Pantokratora (Všemohoucího), Vzkříšení, Nanebevstoupení a Seslání Ducha Svatého. Výmalba a vitrážová výzdoba byla dokončena až v roce 2004 a jejich autorem je Kiko Arguello.

Panna Marie Almunedská

Oltář se sochou Panny Marie Almunedské

Jednou z nepřehlédnutelných dominant katedrály je oltář se sochou Panny Marie Almunedské. Soška pochází z 15. století, ale pověst, která se k ní váže, sahá do daleko hlubší minulosti.

Původní sochu měl do města přinést apoštol Jakub. Když město dobyli Arabové, vesničané sochu ukryli do hradeb, aby nepadla do rukou jinověrců. Ukryli ji tak dobře, že zpátky po dobytí města o 300 let později ji nemohl nikdo najít. Alfons VI. se rozhodl, že sochu objeví.

Nechal sloužit mnoho mší a když jedno z procesí procházelo kolem hradeb v blízkosti dnešní ulice Cuesta de La Vega, všimli si vystouplého hradebního kamene. Když jej vyndali ze zdi, objevil sochu a dva hořící svícny, které zázračně svítily po celou dobu, co byla socha ukryta.

Odtud také pochází jméno sochy. Al-mudayna je označení pro zděný vojenský prostor, který tvořil součást musulmánského opevnění. Soška Panny Almudenské pak byla přenesena do hlavní mešity, která byla upravena na kostele Santa María de Almuneda. Tento kostel stál na rohu ulic Calle Mayor a Calle Bailén, zhruba naproti dnešní katedrály. V roce 1868 tento nejstarší kostel v Madridu musel ustoupit rekonstrukci a prodloužení Calle Mayor.

Původní sochu Panny Marie Almunedské dnes už neuvidíte. Shořela neznámo kdy. Socha, která se nachází v Katedrále, pochází z 15. století, stejně jako bohatý oltář v jejím pozadí. Socha je na pozlaceném trůnu ze 17. století.