Nejznámějším athénským vrcholem je rozhodně Akropolis, nejvyšším však Lykavittos (řecky Λυκαβηττός), ten se tyčí nad městem v nadmořské výšce 277 metrů a je vidět opravdu odevšud. Athény se rozkládají skoro na rovince a tak není divu, že si jejich starověcí obyvatelé vysvětlovali vznik vysokého kuželovitého Lykavittu mytologickým příběhem. Jakým?
Hora je prý pentelskou skálou, kterou nad městem v úleku upustila bohyně Athéna poté, co od ptáků obdržela děsivou zprávu. Když si však název vrcholku přeložíme, dostaneme něco ve smyslu vlčího kopce, proto se můžeme právem domnívat, že ve starověku se v tomto okolí pohybovali vlci.
Chyběla voda
Ve skutečnosti se vznik Lykavittu datuje do prehistorického období křídy. Proč nebyl tento vršek, narozdíl od Akropole, osídlen, i když jeho poloha je daleko strategičtější? Protože zde, narozdíl od Akropole, nebyl žádný přirozený pramen pitné vody. Z tohoto důvodu sloužil kopec povětšinou pouze jako přechodné stanoviště vojsk.
V dnešní době je nejnižší úroveň Lykavittu porostlá borovicemi a na samotném vrcholku stojí kostelíček svatého Jiří z 19. století, restaurace a obrovské divadlo pod širým nebem, kde koncertovalo mnoho ikon nejen řecké hudební scény, ale i zahraniční, za všechny jmenujme například Vanessu Mae, Deep Purple, Moby či Skorpions.
Pěšky nebo lanovkou
Lykavittos je vyhledávaným cílem procházek především pro nádherné výhledy na město a Saronský záliv. Na vrchol se můžete dostat buď pěšky za slabou půlhodinku, či vyjet nahoru lanovkou. Odměna v podobě města jako na dlani určitě stojí za to.
