Vlastní historie, to je asi to jediné, co Dubaji chybí a co si, bohužel pro ni, za peníze nekoupí. Návštěvníkům Dubaje musí připadat, že toto město vyrostlo během pár let na „zeleném drnu“, v tomto případě tedy spíš na „písečné duně“.
A skutečně, mezi 3. tisíciletím př. n. l. a 16. stoletím n. l., byla tato oblast v podstatě málo významnou obchodní osadou. Období mezi 18. a první polovinou 20. století znamenalo pro Dubaj ekonomický růst především díky obchodu s perlami a mořskými živočichy. Fakticky až do roku 1966, kdy zde byla nalezena ložiska ropy, mávala nad Dubají většina světa rukou. Po necelých 40 letech se však toto město stalo fenoménem.
Muzeum mapující tuto nepříliš bohatou historii Dubaje sídlí v nejstarší místní budově, obranné pevnosti Al Fahidi pocházející z roku 1787. Ta byla vybudována na jižní straně Dubajského kanálu, strategickém místě pro obranu města proti nájezdům nepřátelských kmenů.
Pevnost čtvercového tvaru s nádvořím byla vystavěna z kamene korálů a malty a původně sloužila jako sídlo vládce, vojenské posádky a také jako vězení. Od roku 1971, v roce vzniku federace Spojených arabských emirátů, zde bylo šejkem Al Maktoumem otevřeno muzeum mapující původní tradiční život na tomto území.
Co vás v muzeu čeká?
Ihned za vchodem do pevnosti, který stráží dvě obranná děla, je situována pokladna. Po zakoupení lístku za symbolický poplatek 3 dirhamy, se můžete vydat na prohlídkový okruh.
Expozice začíná v prvním patře, kam se návštěvníci dostanou po točitém schodišti. V první místnosti jsou vystaveny staré mapy Dubaje, které doprovází video o historickém vývoji města. Od doby před nálezem ropy až téměř do současnosti.
Od tržiště z reproduktorů až po vycpaného veblouda
Po tomto obecném úvodu pokračuje prohlídka v sérii modelů několika obytných domů, které prezentují život různých sociálních vrstev v emirátu před rokem 1966. Návštěvníci se také mohou projít malou ukázkou souku (tržiště) a za zvuků čilého ruchu pouštěného z reproduktorů zažít typickou atmosféru v „obchodech“ plných zboží – například v kobercárně, stáncích s keramikou, látkami, předměty ze železa, šperky a podobně.
Další část muzea je věnována pouštnímu životu beduínů. Jsou zde vystaveny jejich obytné stany plné šperků a předmětů denní potřeby, taktéž modely pouštních zvířat a velbloudů.
Pomůžeme s výběremZájezdy do Dubaje – srovnání a doporučeníI tady vládne ropa
Největší část muzea je však věnována nejdůležitější dubajské komoditě před nálezem ropy, moři. Každý zde může z modelů získat představu o procesech stavby tradičních veslic, o životě v přístavu a ze starých map o námořním obchodě. Je zde také vystaveno zboží, které bylo do Dubaje dováženo z Afriky a Středního Východu.
Vnitřní expozice končí těmi nejstaršími nálezy, a sice artefakty z archeologické lokality Al Quasis staré až 3000 let, což jsou především hrobky a lidské kostry.
Na nádvoří je ke zhlédnutí replika tradiční obchodní veslice, která byla používána zejména v oblasti Rudého moře.
Tradiční dům s klimatizací
Tradiční dům s ventilační šachtou
V rohu nádvoří byla postavena ukázka tradičního letního domu, který je zhotoven převážně z rostlých palmových listů. Uvnitř můžete získat představu o rozdělení příbytku na části k sezení, ke spaní a kuchyň a také o zařízení nábytkem potřebným k těmto činnostem. Vaší pozornosti jistě neunikne větrací věž – ta se v dobách před zavedením elektřiny používala ke „klimatizaci“.
