Terst: kosmopolitní přístavní město, kde si objednáte i „českou“ jitrnici

Chcete zažít Itálii, kde si k té nejlepší italské kávě dáte rakouský štrúdl a Slovinsko budete mít za humny? Vydejte se do kosmopolitního Terstu. Do univerzitního města, které vás nejspíš mile překvapí. Právě z Terstu vyplouvaly rakousko-uherské lodě na Jaderské moře. A právě tady zkoušel Josef Ressel lodní šroub. Pláž tu mají vybetonovanou a paláce přepychové. 

Terst (Trieste) je hlavním městem regionu Furlansko-Julské Benátsko, ve kterém v současné době žije něco přes 200 000 obyvatel. Je to kosmopolitní město, které v době rakousko-uherské monarchie prosperovalo díky svému přístavu. Ten logicky dodnes udává ráz města. 

Za Irem Joycem podél „benátského“ Canal Grande 

Terstský Canal Grande

Byla to poloha města na současném pomezí Itálie, Slovinska a Rakouska, která dala vzniknout terstské svébytné kultuře a umění. Ne vždy byl ovšem Terst městem italským. Více než půl století patřil rakousko-uherské monarchii. V roce 1945 se stal předmětem sporů mezi Itálií a Jugoslávií. Býval samostatným státem a od roku 1954 patří Itálii. 

Díky své poloze Terst býval významným soupeřem Benátek a jejich námořní republiky. A podobně jako v Benátkách i v Terstu najdete „Canal Grande“. Stavěl ho Benátčan Matteo Pirona mezi lety 1754–1756 s cílem, aby lodě mohly bez problémů doplout do centra města za účelem vykládky a nakládky zboží. 

V jeho bezprostřední blízkosti stojí několik honosných paláců a kostelů, včetně kostela Sant’Antonio přímo ve středu kanálu na jeho vzdálenější straně od moře. Podél kanálu dnes kotví menší lodě a vedle nich se „prochází“ James Joyce – irský romanopisec, duší Tersťan, který ve městě na počátku 20. století rád pobýval. Stojí tu jeho socha. 

Za romantikou se chodí na nedaleké molo Audace, kde pocítíme příjemně slaný vzduch, jste obklopeni Jaderským mořem a město, ač spíše rovinaté, se před vámi pěkně vypíná.

Barevné konfety letí z Terstu do světa 

Piazza della Borsa - Burzovní náměstí

Nedaleko od mola na Burzovním náměstí (Piazza della Borsa) se s trochou fantazie můžete ocitnout na karnevalu či rodinné oslavě nebo všude tam, kde se pohazují pestrobarevné papírky konfety. Ty totiž byly vymyšleny a poprvé použity právě tady. 

Příběh se odehrál v roce 1876, kdy tu v nízkém, dnes červeném domě žil čtrnáctiletý Ettore Ferendl. Když pod okny procházel karnevalový průvod, hodilo se pohazovat z oken malé bonbonky nebo okvětní listy růží. Mladík si nic takového nemohl dovolit, a tak si poradil po svém: použil na malé kousky nastříhaný barevný papír. 

Byl to skvělý nápad, který se zalíbil natolik, že Ettorův nápad začali všichni napodobovat a konfety se rozlétly do celého světa. Mimochodem, původ slova konfety je v italském confetti – cukrovinky. Dnes se toto označení používá především pro mandle v čokoládě a cukrové polevě, které se vyrábějí zejména v okolí Neapole a rozdávají se při mimořádných rodinných příležitostech. 

V sousedním domě bydlel architekt Max Fabiani, představitel secese a rané moderny. V Terstu postavil třeba Narodni dom, původně slovinský národní dům, působil ve Vídni a v Gorici. 

Čtení: Zájezdy do Itálie – srovnání a doporučení

„Trieste“ protože „trh“? Tak nějak! 

Bazilika San Giusto a výhled na moře

První kroky návštěvníků jakéhokoliv města obvykle vedou na hlavní náměstí. Tím je v Terstu Piazza d’Unità Italia, Náměstí jednoty Itálie. Rozprostírá se těsně vedle pobřeží a je pravděpodobně největším takto umístěným náměstím vůbec. Stojí na něm mimo jiné budovy městských úřadů, a hlavně budova radnice (Municipio), postavená ve druhé polovině 19. století. Z jejího balkonu Mussolini hovořil o fašistických rasových zákonech. 

Piazza d’Unità Italia leží na úpatí kopce San Giusto s hradem. Vyplatí se k němu vystoupat – odměnou vám bude panoramatický výhled na celý Terstský záliv. Současný hrad tu vybudovali Habsburkové, aby si své území chránili před Benátčany, kteří se o podmanění města logicky opakovaně pokoušeli. Uvnitř je k vidění mimo jiné sbírka zbraní, zajímavý nábytek, malby a gobelíny. Kromě hradu stojí na kopci i někdejší bazilika San Giusto.

V Terstu nepřijde zkrátka ani ten, kdo má rád římské památky. Klasicky vystavěné divadlo z římské doby tu bylo odhaleno roku 1938. K vidění jsou zbytky baziliky, kapitolského chrámu, základů opevnění či pohřebiště. 

Tehdejší římská osada nesla jméno Tergeste, jež dalo vzniknout současnému názvu města. Není ovšem původní římské. Již v ilyrském jazyce existovalo označení terg, znamenající trh. Přípona -este je zase typická pro benátštinu, o jejím vlivu v této oblasti při pohledu na mapu nelze pochybovat. Slovo terg ve významu trh či tržiště znaly i slovanské jazyky a nejen ty. 

Vůně daleké kávy a středoevropské chutě 

Polévka jota

Terst voní po kávě. Chlubí se tím, že je městem kávy a káva se zde ve skutečnosti spíše vychutnává než pije. Něco na tom bude. Jak by ne, jakožto v přístavním městě se tu obchodovalo i se zbožím z Ameriky a z Indie – a s kávou. V dnešní době se v Terstu každé dva roky koná na kávu specializovaný veletrh Triestespresso.

Místní kuchyně by se dala charakterizovat jako středoevropská, připravovaná s italskou láskou k přípravě jídla. Odpradávna se v Terstu mísily kulinářské tradice různých států a na talíři si tu tak můžete vychutnat vlivy Istrie, Dalmácie, Řecka, Rakouska, Slovinska, Maďarska… 

Jedí se zde oblíbené polévky, rozličné noky na různé způsoby, rýže a rizota, plněné těstoviny. Jednou z typických ingrediencí polévek jsou fazole, nejinak je tomu v případě tradiční husté polévky jota, která navíc obsahuje i zelí, brambory a vepřové maso.

Poloha při pobřeží dává tušit, že si v Terstu pochutnáte na mořských plodech. A dáte si tu i čevapčiči, guláš nebo jelito, zde označované jako „české“ – sanguinaccio alla boema. Pochutnáte si na sýrech, sladkých dezertech i dobrém víně. 

Odskočte si na vybetonovanou pláž 

Podvečerní Barcola

A když jsme u moře… Co takhle zajít na pláž? Jak už to bývá, pokud má město pláž, bývá malá a přeplněná. Aby měli místní v Terstu ve čtvrti Barcola místa na slunění více, jako „pláž“ využívají i betonový a kamenný chodník. 

Na nezpevněných částech „pláže“ byly vysázeny stromy, poskytující žádaný stín. Mezi nimi si lidé umisťují lehátka a další plážové vybavení. Z jedné strany je moře, z druhé silnice, která vás za necelé čtyři kilometry dovede k pobřežnímu zámku Miramare a poté i na další zajímavá místa regionu Furlansko-Julské Benátsko. 

Město Terst leží v krasové oblasti v Terstském zálivu. Z jedné strany ho obklopuje moře, z druhé zalesněné zvlněné pahorky. Co by kamenem dohodil od majestátních prostorných náměstí, se můžete klidně schovat v úzkých uličkách, kde jako by se život zastavil. V Terstu se návštěvníci cítí dobře.