Mauzoleum... toto slovo se dá do češtiny přeložit jako „monumentální hrobka“, nebo obecněji jako velkolepá stavba, ve které je pohřbena významná osobnost. Poslední dobou jsou mauzolea spjata s nabalzamovanými těly státníků, na která se chodí dívat lidé, ale v minulosti se skutečně jednalo o obrovské hrobky.
Počátky mauzoleí můžeme najít až v Persii, neboť první, kdo byl pochován v takové hrobce, byl významný politik jménem Mausol II. Mezi nejvýznamnější stavby tohoto druhu patří například Andělský hrad v Římě, ve kterém je pochován císař Hadrián.
Další typickou ukázkou je Tádž Mahal v Indii, ale nejvíce navštěvované je zřejmě mauzoleum V. I. Lenina v Moskvě. Tělo Mao Ce-tunga je uloženo ve velmi reprezentativních prostorách, které v Pekingu navštíví téměř každý turista.
Kdo byl Mao Ce-tung
Mao Ce-tung řídil Čínu až do své smrti
Zřejmě neexistuje jediný Číňan, který by největšího čínského státníka 20. století neznal a neměl k němu vyhraněný vztah. Číňané ho buď zcela bezmezně milují a obdivují, nebo naopak z duše nenávidí. V každém případě to byla osobnost, která Čínu velmi výrazně proměnila.
Mao se narodil roku 1893 a již od mládí se velmi angažoval v komunistické straně, kterou od roku 1943 i vedl. Aktivně působil v období druhé světové války, po níž velel komunistům v občanské válce s nacionalisty. Tu komunisté vyhráli a roku 1949 Mao Ce-tung osobně vyhlásil vznik Čínské lidové republiky. Komunistickou Čínu řídil až do své smrti v roce 1976.
Dosud se o něm hovoří jako o „Velkém kormidelníkovi“ a řadí se spolu s Hitlerem a Stalinem do trojice největších a nejkrutějších politiků 20 století. Vedení ČLR ho ale stále oslavuje, dosud je vyobrazen na bankovkách a jeho portréty nalezneme téměř všude.
Budova mauzolea
Jakožto významný státník byl Mao Ce-tung krátce po své smrti nabalzamován a urgentně se hledal prostor, kde by mělo být jeho tělo uloženo. Bylo vybráno místo na hlavním pekingském náměstí Tchien-an-men – v jeho centrální části v blízkosti brány Nebeského klidu. Náměstí je velmi exponované a zřejmě nejreprezentativnější v celé zemi.
Honosná budova se začala stavět ihned po vládcově smrti v roce 1976 a slavnostně otevřena byla 24. května 1977. Na stavbě se podílelo obrovské množství lidí, mnoho z nich i jako dobrovolníci, neboť loajalita ke komunistické straně byla u Číňanů v 70. letech minulého století velmi silná. Zároveň bylo důležité, aby každý region poskytl nějaký materiál.
Základní principy balzamování i vlastní stavby byly přejaty ze Sovětského svazu od Leninova mauzolea, nicméně pekingská budova je mnohem modernější a reprezentativnější. Také byly k dispozici modernější technologie, proto se moskevská a pekingská budova nedají srovnávat.
Praktické informace
Připravte se před vstupem na větší bezpečnostní kontroly
Už při příchodu na náměstí Nebeského klidu vás budou kontrolovat policisté a budete muset projít bezpečnostními rámy. V případě prohlídky vlastní budovy pak je nutno očekávat ještě daleko přísnější opatření. Otevřeno je denně s výjimkou několika dnů v roce a vstup je bezplatný.
Budova je již z dálky viditelná a výrazným znakem je i fronta zájemců, kteří se chtějí na tělo významného politika podívat. Fronta naštěstí postupuje rychle, ale je nutné obrnit se trpělivostí při „komunikaci“ se strážci pořádku. Oni totiž udržují všechny v určitém napětí. Lidé musí stát v určených koridorech a nesmí s sebou mít vůbec nic.
Pokud má někdo tašku či jiný předmět, popřípadě nestojí v určeném koridoru v zákrytu, přiběhnou k němu uniformovaní strážci a čínsky mu prostřednictvím megafonu velmi hlasitě vysvětlí, že porušuje pravidla. Na ty, kteří nerozumí čínsky, tato situace působí velmi chaoticky a nepříjemně. Pokud však tuto frontu vystojíte a projdete velmi přísnou prohlídkou, pak se s davem dostanete do vlastní budovy.
Při příchodu do haly, ve které je uloženo tělo Maa, je nutné respektovat pravidlo absolutního ticha a piety. Kolem rakve se prochází ve dvojicích s tím, že Číňané pokládají do její blízkosti květiny a hluboce se uklánějí. Na rozdíl od Lenina v Moskvě máte relativně dost času si nabalzamované tělo prohlédnout za dostatku světla.
Může vás pouze zmást, že z budovy vyjdete jiným vchodem. Pokud tedy někoho požádáte, aby vám pohlídal tašku, deštník, fotoaparát nebo telefon, musíte oběhnout poměrně velkou část náměstí, abyste se s ním i se svými věcmi znovu shledali.
