Pětitisícové městečko Santa Teresa Gallura je v současné době vyhlášeným letoviskem. Leží na malém poloostrově, který charakterizují zářivě bílé žulové divoké skály, krásné písečné pláže a křišťálově čisté moře.
Dříve byla oblast známá jako Longosardo a už v době starých Římanů byla významným obchodním přístavem. Do Říma odtud byla dopravována žula, která se v okolí těžila. Z lomu Capo Testa například pocházela žula použitá při stavbě dómu a baptisteria v Pise a údajně také ta, která se uplatnila při stavbě Pantheonu v Římě.
Přístav byl tak vyhlášený, že se sem na návštěvu v roce 1263 vydal i svatý František z Assisi, když pobýval na Korsice. Ta je od Santa Teresy na dohled, oba ostrovy odděluje Bonifácův průliv.
Santa Teresa: jméno na počest královny
Významnou historickou památkou města je věž Torre di Longosardo, postavená v 16. století na přání španělského krále Filipa II. Je situovaná na nejzazším konci skály, zasahující do moře. Jeden z jejích správců, Francesco Maria Magnon, pochopil potřebu postavit kolem věže obytné centrum. A tak 12. srpna 1808 došlo k sepsání dekretu, kterým tehdejší sardinský král Viktorio Emanuele I. založil Santa Teresu. Sám také navrhl plán města a zvolil jméno Santa Teresa na počest své manželky, královny Marie Terezy Rakouské-Este.
Zvláštní charakteristikou městečka je jeho uspořádání. Při plánování města byla vytvořena síť ulic, které se pravoúhle na sebe protínají. Souběžné ulice, domy v rovných řadách a obdélníková náměstí, to jsou některé charakteristické znaky městského uspořádání Santa Teresy. Podobně byla tzv. od stolu navržena i další dvě sardinská města – Carloforte a La Maddalena. Všem třem je dále společné i to, že je Savojští postavili mj. s úmyslem kultivovat okolní krajinu a potlačit zločinecká povstání.
Od věže jsou vidět i nedaleké ostrůvky Municca. Pěkná procházka směrem do centra vede na náměstí Viktora Emanuela I., současné rušné obchodní centrum města.
Zajímavosti v okolí
Přibližně 3 kilometry od centra stojí kostel Buoncammino. V 17. století údajně vyrostl pod staletou borovicí. Je místem neobyčejného klidu a nedotknuté okolní přírody.
Dalším zajímavým objektem je Ferrero – někdejší obranný objekt z druhé světové války, kde sídlilo dělostřelectvo, kasárny apod. Vedla sem železnice, postavená především pro přepravu válečného materiálu a žuly.
V okolí nechybí ani pro Sardinii typické nuraghy: Lu Brandali a La Testa. Oba pocházejí z doby bronzové.
