Víte, že...
Castel del Monte se dostal i na italská eura? Zdobí jednocentovou minci a dostal se tak mezi mistrovská díla italského umění.
Víte, že Apulie dokáže být i pěkně záhadná? Poznejte Castel del Monte a uznejte sami. Záhada toho, proč byl na náhorní plošině Murgia, ve vzdálenosti přibližně 50 km od hlavního města provincie Bari postaven, se dodnes nevyřešila. A ještě větší záhadou je otázka matematické přesnosti jeho stavby. Jisté je, že ze svého místa se hrdě tyčí nad okolní pustou krajinou od 13. století a v roce 1996 byl zapsán na seznam dědictví UNESCO.
Zvláštní a jedinečnou pevnostní stavbu nechal v první polovině 13. století vybudovat císař a král Fridrich II. Štaufský. Zajímavá stavba navazuje na stavitelské umění nejen starých Římanů a Řeků, ale i Byzantiků či Normanů, ti všichni v této oblasti pobývali. Za jakým účelem ho ovšem nechal postavit se neví.
Proč byl postaven? To nikdo neví…
Mohl to být jakýsi „lovecký zámeček”. Doklady o tom, že by se právě v této pusté krajině někdy nacházel lovecký revír, se nenašly, v horním patře pevnosti se ovšem nachází místnost určená sokolnictví. Jako obranná pevnost Castel del Monte sloužit nemohl. Jednak neměl co bránit, jednak byl postaven bez pevnostních příkopů a navíc jsou místní schodiště levotočivá. Tím pádem by nebyli ve výhodě obránci, nýbrž útočníci držící meč v pravé ruce.
Na vězení by byl hrad až příliš pohodlný a málo bezpečný, i když záznamy hovoří o tom, že tu Karel I. z Anjou po dlouhá léta držel dva Friedrichovy vnuky. Stavba byla postavena bez kuchyně, spižíren, stájí a podobných součástí nutných k běžnému životu.
Že by se tedy přeci jen jednalo o místo, kde se Fridrich II., velmi vzdělaný a zvídavý císař, mohl nerušeně a skutečně stylově věnovat zábavě a rozptýlení v podobě matematik a astrologie?
Matematika? Astrologie? Náboženství?
Ještě větší hádankou je otázka, proč koncepce stavby vychází z přesných matematických vztahů s využitím čísla osm. Půdorys hradu má tvar pravidelného osmiúhelníků a má osm nárožních věží, rovněž s osmiúhelníkovým půdorysem. Vysoké jsou 24 metrů, trojnásobek čísla osm. Uvnitř se nachází osm síní. Osm stěn má i nádvoří uprostřed stavby, zdobené osmi gotickými oblouky.
Tato matematická přesnost probouzí zvědavost a představivost stavitelů, vědců, astronomů i vyznavačů ezoteriky snad od doby, kdy byla stroze vyhlížející stavba z vápencových kvádrů postavena. Domněnek je mnoho. Císař se například mohl inspirovat Skalním dómem – islámskou svatyní v Jeruzalémě, považovaném za duchovní místo křesťanů, židů i muslimů.
To, že se císař mohl islámem inspirovat, by potvrzoval i fakt, že právě v islámské architektuře a dekorativním umění se princip s využitím čísla osmiúhelníku často opakuje. Samotná podoba hradu ovšem připomíná spíše francouzskou gotiku. Na druhou stranu osmiboká jsou i křesťanská baptisteria, jako například baptisterium svatého Jana Křtitele ve Florencii či baptisterium náležející k významné bazilice sv. Jana v Lateránu v Římě. Osmiboká byla i kaple katedrály Panny Marie v německých Cáchách, kde byl císař Fridrich II. roku 1220 korunován římským císařem. Koruna, kterou mu papež Honorius III. nasadil. Koruna Svaté říše římské je, mimochodem, také osmiboká.
A co teprve další vlastnosti (či speciální významy), které jsou osmiúhelníku připisovány v geometrii či v astrologii? O faktu, že stavba hradu s astrologií souvisí, by mohlo svědčit například to, že oknem nad portálem, směřujícím na východ, dvakrát do roka vždy o rovnodennosti proniká na nádvoří sluneční paprsek a dopadá přesně na místo, kde se kdysi nacházel záhadný reliéf ženy. Že by i tady platilo „za vším hledej ženu”?
Když o nějaký ten centimetr přimhouříme oko, zjistíme, že obvod hradu Castel del Monte je stejný jako obvod Cheopsovy pyramidy v Gíze. A o té už si započítalo tolik matematiků…
Záhadné nejasnosti o účelu stavby přitahují, stejně tak jako jeho majestátní vzezření. Hrdě si trůní ve výšce 540 metrů nad mořem a je tak jakousi „Korunou Apulie”. Je jedním ze symbolů tohoto kraje a unikátním mistrovským dílem středověké architektury.
