Katedrála moře: architektonický skvost z pískovce hory Montjuïc je perlou Barcelony

V srdci Barcelony, ve čtvrti La Ribera, se nachází jeden z nejvýznamnějších příkladů katalánské gotiky – „Katedrála moře“ neboli kostel Santa Maria del Mar. Tato majestátní stavba, která byla postavena za pouhých 55 let mezi roky 1329 a 1383, je nejen symbolem víry a oddanosti obyvatel města, ale také svědectvím o síle a odhodlání středověkých řemeslníků. Její jedinečnost spočívá mimo jiné v tom, že byla vystavěna převážně z pískovce těženého na hoře Montjuïc.

Stavba inspirovaná lidem a mořem

Víte, čím byla stavba inspirována?

Katedrála moře v Barceloně byla zasvěcena Panně Marii, patronce námořníků a rybářů. Její stavbu financovali převážně obyčejní lidé – obchodníci, námořníci a dělníci, kteří chtěli vytvořit chrám odrážející jejich víru i každodenní život spojený s mořem. Tento lidový charakter stavby se odráží v její jednoduchosti a čistotě linií, což ji odlišuje od bohatě zdobených katedrál tehdejší doby.

A právě proto patří mezi perly města, na které si můžete vyšetřit pár minut i na našich zájezdech do Barcelony. 

Pískovec z Montjuïcu: základ kostela

Pískovec dodává katedrále její charakteristickou teplou barvu

Jedním z nejpozoruhodnějších aspektů této stavby je použití pískovce z Montjuïcu, kopce nacházejícího se jihozápadně od Barcelony. Tento pískovec byl po staletí klíčovým stavebním materiálem v regionu díky své dostupnosti a kvalitě. Na jeho těžbě se podíleli místní dělníci, kteří jej dopravovali do města nejprve pomocí povozů a po vodě, následně na vlastních zádech.

Pískovec z Montjuïcu dodává katedrále její charakteristickou teplou barvu a pevnost. Zajímavostí je, že tento materiál byl také použit při stavbě dalších významných barcelonských památek, jako je například pevnost na samotném vrcholu Montjuïcu nebo některé části Gaudího katedrály Sagrada Família.

Čtení: Zájezdy do Barcelony – srovnání a doporučení

Lomy kamene na Montjuïcu

Pískovec má specifické vlastnosti, jako je pevnost a snadná opracovatelnost

Montjuïc je nejen místem bohatým na historii a kulturu, ale také důležitým zdrojem stavebního materiálu, který hrál klíčovou roli při budování města. Lomy kamene na Montjuïcu byly po staletí využívány k těžbě pískovce. Montjuïcký pískovec vznikl sedimentací v období miocénu před přibližně 20 miliony let.

Tento kámen má specifické vlastnosti, jako je pevnost a snadná opracovatelnost, což z něj činilo ideální materiál pro stavebnictví. Tento pískovec má také charakteristickou žlutohnědou barvu, která dodává barcelonským stavbám jejich typický vzhled.

Těžba kamene na Montjuïcu začala již za římských dob. Kámen byl využíván při stavbě městských hradeb a dalších staveb ve starověké Barceloně. Ve středověku pokračovala těžba pro stavbu gotických budov, jako je například slavný kostel Santa Maria del Mar. Největší rozmach těžby nastal v 19. století během industrializace a expanze města.

Ve 20. století začala těžba na Montjuïcu postupně ustupovat kvůli urbanizaci a ochraně přírodního prostředí. Poslední lomy byly uzavřeny v polovině 20. století. Dnes jsou bývalé lomy zarostlé vegetací a některé byly přeměněny na rekreační oblasti nebo kulturní prostory. Některé části bývalých lomů byly integrovány do městské krajiny:

1. Fundació Joan Miró: Tato galerie moderního umění stojí nedaleko bývalých lomů.

2. Jardins de Mossèn Cinto Verdaguer: Zahrady vytvořené na místě bývalých lomů nabízejí klidné útočiště uprostřed přírody.

Architektonické mistrovství

Na stavbě se podílely všechny cechy čtvrti

Katedrála moře je považována za vrchol katalánské gotiky. Její historie sahá hluboko do minulosti, kdy se na jejím místě údajně kázal apoštol Jakub, což dalo podnět ke stavbě malé kaple. Kaple se jmenovala Santa Maria de Les Arenes a stála poblíž starého hřbitova za hradbami římské Barcelony. Právě zde byla kolem roku 304 pohřbena svatá Eulálie, patronka Barcelony, jejíž tělo bylo později přeneseno do barcelonské katedrály.

První písemná zmínka o malém kostele Santa Maria del Mar pochází z roku 998. Stavba současného kostela byla slavnostně zahájena 25. března 1329 položením základního kamene králem Alfonsem IV. O této události svědčí pamětní deska v latině a katalánštině umístěná na fasádě.

Na stavbě se podílely všechny cechy čtvrti, zejména nosiči nákladů, kteří se na stavbě podíleli velkou dobrovolnou částkou a svou prací. Zdi, boční kaple a fasády byly dokončeny v roce 1350. Bohužel v roce 1379 zničil požár značnou část budovy. Nakonec byl 3. listopadu 1383 položen poslední kámen a 15. srpna 1383 byla sloužena první mše.

Dne 2. února 1428 způsobilo zemětřesení vážné škody a zničilo růžicové okno v západním průčelí. Nové okno bylo dokončeno v roce 1459 a sklem bylo osazeno o rok později. V roce 1923 udělil papež Pius XI. kostelu titul baziliky minor.

Na rozdíl od vertikálně orientovaných francouzských gotických katedrál působí Santa Maria del Mar horizontálněji a vyrovnaněji. Její interiér je proslulý svou prostorností a světlem – štíhlé sloupy podpírající klenby vytvářejí iluzi otevřeného prostoru, zatímco velká okna s barevnými vitrážemi zalévají chrám jemným světlem. Dalším unikátem jsou dekorace inspirované mořem. Na fasádě i uvnitř chrámu lze nalézt motivy lodí, ryb nebo vln, které připomínají úzké spojení Barcelony s mořem.

Malby a barokní oltář byly zničeny antiklerikálními skupinami na začátku španělské občanské války v červenci 1936. Během války byl dále kostel těžce poškozen požárem, který zničil většinu jejího interiéru. Přesto se podařilo zachovat její základní strukturu a díky pečlivým restaurátorským pracím dnes opět září ve své původní kráse. Každý zásah do stavby byl proveden s maximální péčí, aby se zachovala její autenticita a historická hodnota.

Kultura a inspirace

Kostel se stal inspirací pro mnohá umělecká díla

Kostel Santa Maria del Mar se stal inspirací pro mnohá umělecká díla. Nejznámější je román Katedrála moře od Ildefonsa Falconese, který vypráví příběh stavby chrámu očima obyčejných lidí té doby. Kniha, vydaná v roce 2006, se stala mezinárodním bestsellerem. Přenese vás do 14. století a nabídne fascinující pohled na život ve středověké Barceloně. Hlavním hrdinou je Arnau Estanyol, jehož osud je úzce spjat s výstavbou Katedrály moře.

Čtení na podobné téma7 důvodů, proč se vydat do Katalánska: Gaudího Barcelona, Dalího Figures a božská kuchyněPřečíst

Tento nevolník, který se postupně vypracoval z naprosté chudoby na váženého občana města, nikdy nezapomněl na to, jak s hrdostí nosil těžké bloky pískovce na svých zádech. Kameny byly totiž přepravovány do barcelonského přístavu a odtud je tzv. bastaixos (středověcí přístavní dělníci a nosiči břemen) nosili úzkými ulicemi Barcelony až na staveniště katedrály.

I když byla tato práce extrémně fyzicky náročná, bastaixos ji vykonávali s hrdostí, zcela dobrovolně a zdarma - jako výraz své oddanosti Panně Marii a snahy podílet se na stavbě chrámu, který má sloužit všem obyvatelům města. Věřte, že tato kniha vás nadchne jako miliony čtenářů po celém světě.

Symbol Barcelony

Návštěvníci sem přicházejí obdivovat její architekturu

Dnes je Katedrála moře jednou z nejoblíbenějších turistických atrakcí Barcelony, postavených díky úsilí obyčejných lidí. Slouží jako symbol naděje a solidarity. Návštěvníci sem přicházejí obdivovat její architekturu, nasát její duchovní atmosféru a dozvědět se více o historii města.

Pohled na tuto impozantní stavbu při západu slunce, kdy pískovec získává zlatavý nádech, patří k nezapomenutelným zážitkům. Katedrála moře není jen architektonickým dílem – je živoucím symbolem Barcelony, její historie i lidí, kteří ji formovali. Pískovec z Montjuïcu zde našel své místo stejně jako sny a úsilí generací obyvatel tohoto jedinečného města.

Katedrála moře je místem, kde se setkává minulost s přítomností, kde umění a víra spojují lidi napříč staletími. Je to místo, které zaujme vaši duši a zůstane vám navždy v paměti jako symbol krásy a síly lidského ducha.