Petra Bělohubá
Víte, že...
Divadlo San Carlo bylo postaveno architektem Angelem Caraselou, který ho na žádost krále Karla III. propojil chodbou s palácem panovníka? Král tak mohl kdykoli nerušeně přicházet a užívat si do sytosti kultury i společenského dění.
Fanoušci divadel a opery obzvlášť si v Neapoli přijdou na své. Itálie obecně byla vždy centrem operního světa. Do 17. století byly nejvýznamějším operním městem sice Benátky, ale poté se těžiště opery posunulo směrem na jih, do Neapole. V Neapoli sídlily slavné operní školy a místní královský dvůr finančně podporoval vznik nových operních děl.
Od konce 17. století po současnost jsou opery vzniklé v Neapoli charakteristické svým temperamentem a velikou zpěvností. Opery, stejně jako jejich návštěvníci, se vyznačovaly především veselostí, což bylo na evropské poměry velmi nezvyklé. Dokonce je známo, že během představení se prodávala zmrzlina, během níž nezpívaly tzv. primadonny, ale tzv. secondo donny.
Další divadla v Neapoli
Krom jiných divadel, jako Teatro dei Fiorentini a Teatro Nuovo, vzniklo v Neapoli asi nejslavnější operní divadlo, Teatro San Carlo. Budova je dílem Španělů, konkrétně krále Karla III., který nechal divadlo pojmenovat po Karlu Boromejském. Budova byla sice dokončena roku 1773, ale dnešní podoba je výsledkem několika rekonstrukcí.
Osud divadla, které je od roku 1867 spravované městem, velmi ovlivnila II. světová válka. Bombardování divadla způsobilo rozsáhlé škody, které napravila až rekonstrukce z roku 1946. Monumentální divadlo z vnějšku vůbec nepůsobí velkým dojmem, naopak. Těžko byste odhadovali, že zabírá plochu 3680 metrů čtverečních a vejde se do něj přes 3 000 diváků a 200 hudebníků.
Výjimečné je divadlo i tím, že od svého počátku bylo sídlem neapolského baletu. Po divadlech v Miláně, Římě a Benátkách, je San Carlo čtvrtým nejvýznamějším operním domem Itálie, které hojně hostí celosvětově uznávané hvězdy operního světa. Při návštěvě Neapole byste jej proto rozhodně neměli minout.
