Víte, že…
Hotová zvonice byla po dokončení v rozporu s tehdejším zákonem? Ve Florencii byla totiž výška budov přísně regulována, aby se nikdo nepovyšoval.
Mezi ikonické stavby „hlavního města italské renesance“ Florencie patří kromě dómu s obdivuhodnou kupolí také Giottova zvonice, stoupající skoro až do nebe. Stojí v těsné blízkosti dómu neboli katedrály Santa Maria del Fiore v samém srdci města a díky své výšce 85 metrů na všechno dění v úzkých kamenných uličkách renesančního města pěkně svrchu dohlíží. Byla sice vystavěna v době gotiky, nicméně bohatá zdobená fasáda již ohlašuje příchod renesance. Od roku 1982 se zvonice pyšní zápisem na seznam UNESCO.
Florencii dominuje dóm, baptisterium a Giottova zvonice (Campanile di Giotto), vystavěná v těsné blízkosti dómu a ve stejném dekorativním stylu. Kdysi obě stavby navíc propojovala mramorová lávka v úrovni prvního rámování zvonice. Do dnešních dnů po ní zbyla pouze výzdoba dveří.
Giotto, Andrea Pisano a Francesco Talenti
Jak je patrné z názvu, tvůrcem architektonického návrhu na stavbu zvonice je Giotto, tou dobou mistr všech prací na nově vznikající katedrále. Základní kámen byl položen roku 1334. Po třech letech ovšem Giotto zemřel a jeho úlohu tak převzal kolega Andrea Pisano. Ten se vyznamenal i prací na katedrále v Orvietu či v Pise.
Giotto stihl dokončit první z pěti podlaží, ostatní práce už čekaly na jeho následovníky. Giottovy plány se patrně dochovaly, nicméně Andrea Pisano si je upravil třeba tak, že mezi dva pilastry na obou stranách vložil ozdobné výklenky se sochami. V pracích pokračoval až do úrovně prvního páru dvojitých oken.
Po období moru roku 1348 byla práce svěřena dalšímu šikovnému tvůrci, kterým byl Francesco Talenti. Ten mimo jiné navrhl a upravil dvojitá sloupková okna a vymohl si i další změnu oproti Giottovu plánu: nahrazení věžičky, která měla stavbu korunovat, rovným zakončením s patrným převisem. Se stavbou se pokračovalo až do roku 1359, kdy byly potřebné práce dokončeny.
Ikonická sochařská výzdoba
Mramorové obložení zvonice navazuje na barevné dekorativní schéma, které pro sousední katedrálu navrhl Arnolfo di Cambio. I na zvonici se opakují tlumené barvy – zelená, růžová a bílá. Vše je navíc ještě vyšperkováno bohatou sochařskou výzdobou.
Sochy poukazují na lidský přerod od dědičného hříchu až do stavu věčné blaženosti na vrcholu. Panují i názory, že některé ze soch navrhl sám Giotto. Některé tvořil místní rodák Donatello a za pěti dekorativními kazetami, na nichž jsou zobrazeni mimo jiné Platon a Aristoteles, stojí rovněž florentský rodák Luca della Robbia.
Dnešní návštěvníci na zvonici spatří pouze kopie – originály jsou uloženy v nedalekém Museo dell'Opera del Duomo, stejně tak jako mnoho dalších stěžejních děl z katedrály i baptisteria.
Čtení: Zájezdy do Itálie – srovnání a doporučení414 schodů nechť nikoho neodradí!
Giottova zvonice patří k nejkrásnějším středověkým zvonicím na světě a k nejdůležitějším florentským památkám. Není se čemu divit, že o výstup na její vrchol je patřičný zájem. Je ovšem potřeba připravit se na to, že na zvonici vysokou téměř 85 metrů vede 414 schodů.
Výstup rozhodně stojí za to. Těm, kteří vystoupají až nahoru, bude Florencie ležet u nohou – a to včetně obdivuhodné kupole sousední katedrály. Vidět je do kamenných úzkých středověkých městských uliček i do širokého okolí. Cestou při výstupu je navíc dobře vidět, jak se v tak vysoké stavbě zvonilo – jsou vidět kladky i centrální vedení, které mělo udržovat lana od zvonů na svém místě.
Na průběžných odpočívadlech se dá krásně a příjemně nabrat nový dech a energie – výhled směrem ven je vždy úchvatný.
