Jednou z ikonických staveb New Yorku je svérázná stavba Guggenheimova muzea na Páté Avenue, které se přezdívá „šnečí ulita“, „obří vývrtka“ nebo třeba „kávomlýnek“. Sbírka moderního umění obsahuje díla předních malířů 19. a 20. století, neméně zajímavá je však samotná muzejní budova.
Jedná se o jedinou stavbu v New Yorku navrženou Frankem Lloydem Wrightem, nejznámějším americkým architektem 20. století. Zaujal-li vás exteriér muzea, budete pravděpodobně ještě více nadšeni jeho netradičně řešeným interiérem. Vedou jím spirálové rampy z vyztuženého betonu sahající do výšky bezmála 28 metrů, které nic nepodpírá a jedinou oporou je tu stěna.
Na zhotovení rampy pracoval mimo jiné i konstruktér českého původu Jaroslav Josef Polívka. V muzeu nenajdete žádné okno, celý prostor osvětluje denní světlo pronikající dovnitř skleněnou kupolí. Koupíte-li si vstupenku, vyjedete nejprve výtahem úplně nahoru do čtvrtého patra a poté budete po rampě sestupovat stále níž a níž a přitom obdivovat umělecká díla. Jedná se o velmi netradiční způsob, jakým si můžete vychutnat umění.
Guggenheim ukazuje svou sbírku světu a Wright předkládá stále nové návrhy
Muzeum vzniklo z popudu švýcarského báňského inženýra Solomona R. Guggenheima, bohatého sběratele a milovníka umění. Ten původně skupoval díla starých mistrů, později však začal sbírat také moderní umění. Na počátku 40. let se rozhodl neponechat si svoje díla pouze pro vlastní oči a začal hledat architekta pro budovu muzea, která by mohla jeho sbírku pojmout.
Guggenheimova přítelkyně – umělkyně a pozdější první ředitelka muzea – Hilly R. Ehrenwiesová za tímto účelem oslovila Franka Lloyda Wrighta. Wright během následujících šestnácti let předložil šest souborů plánů a 749 nákresů, až byl konečně definitivně vybrán návrh na stavbu současné budovy.
Ani Guggenheim, ani Wright se však bohužel nedožili jejího dokončení. Guggenheimovo muzeum bylo otevřeno v říjnu roku 1959 a Newyorčané z nového muzea zpočátku nebyli nijak nadšení. Stavba vzbudila posměšky a protesty a odpůrci ji vytýkali příliš svéráznou architekturu a malý výstavní prostor.
Plejáda uměleckých děl 19. a 20. století
Počet děl v muzejních sbírkách čítá asi 6000 kusů, ze kterých nicméně bývá vystaven pouze zlomek, protože prostory muzea jsou omezené. Vystavená díla jsou navíc pravidelně obměňována. Základem sbírky je Guggenheimova kolekce převážně abstraktního umění.
V muzeu jsou však zastoupeny všechny hlavní umělecké směry druhé poloviny 19. století a 20. století, tedy především impresionismus, postimpresionismus, surrealismus, kubismus nebo expresionismus. Uvidíte tu například největší sbírku ruského malíře Vasilije Kandinského na světě obsahující asi dvě stovky děl, úctyhodnou kolekci pláten Paula Kleea, díla Picassova, Chagallova, Mondrianova, van Goghova, Kokoshkova i Cézannova.
Mezi symboly muzea patří především obraz „Paříž viděná oknem“ od Chagalla, „Nude“ od Modiglianiho nebo „Le Moulin de la Galette“ od Picassa.
Umělecká sbírka se stále rozrůstá a v muzeu jsou pořádány také zajímavé krátkodobé výstavy, které se nezřídka vážou k aktuálním společenským tématům. V uplynulých letech zde proběhla třeba velmi úspěšná výstava „Umění motocyklu“, během níž měli návštěvníci možnost seznámit se s designem motorek od konce 19. století.
Než vyrazíte do New Yorku, podívejte se na oficiální webové stránky muzea, abyste věděli, jaká výstava v muzeu zrovna probíhá. A pokud je to pro vás do New Yorku příliš daleko, můžete navštívit některou z evropských poboček muzea. Třeba v Berlíně, Benátkách nebo španělském Bilbau.
