Víte, že...
Etna je také horské lyžařské středisko? Kromě sjezdového lyžování tu lze po značených trasách také běžkovat.
Neustále dýmající hrozba, ale také dárkyně úrodné půdy pro sicilská pole, zahrady a vinice, to je Etna – největší a nejaktivnější evropská sopka. Je nevyzpytatelná a pořád se hlásí o slovo. Její existence je opředena legendami, se svou výškou více než 3 000 metrů je viditelná takřka z celé Sicílie a symbolicky tak tvoří srdce celého ostrova.
Na svět se Etna prodrala před 700 000 lety. Dalšími erupcemi neustále měnila svou podobu až do té dnešní, která se ustálila přibližně před 5 000 lety. Sopka je živá, a ač drobně, mění se neustále, zejména pokud jde o její výšku. Ta poslední změřená z roku 2014 je 3 350 metrů.
Staří Řekové ji nazývali „Ohnivá hora“ a měli za to, že pod vulkánem je zasypán jeden z obrů Titánů a výbuchy Etny znamenají, že se obr chystá uniknout. Kouření z hory podle Řeků zase znamenalo, že Kyklopové, kteří mají pod kráterem svoji dílnu, právě kovají pro bohy nové zbraně.
Od doby, kdy existují písemné záznamy, se ví o 140 erupcích Etny. Nejničivějšímu výbuchu v roce 1669 předcházelo třítýdenní zemětřesení a sopka pak soptila čtyři měsíce. Proud lávy se valil přes město Catania až do moře. V Catanii je přítomnost Etny neustále cítit takřka na každém kroku. Černý kámen, ztuhlou lávu Etny, tu v minulosti využívali při stavbě domů i silnic.
Etna je zrádná
V posledních deseti letech je vždy alespoň jeden z vulkánů sopky více či méně aktivní. Stává se celkem běžně, že pokud se Etna začne probouzet a začne se z ní kouřit, letiště v nedaleké Catanii zůstává uzavřené. Sopka je zrádná, na jejích bocích existuje kolem 300 malých kráterů a lze se tu setkat i s horkou vytékající lávou.
Úbočí Etny je velmi úrodné. Zatímco vrchol hory charakterizují tmavé lávové svahy bez vegetace, při jejím úpatí se rozprostírá takřka „zelený ráj“. Daří se tu vinné révě, fíkovníkům i další bujné vegetaci. Zvětralá láva poskytuje všem rostlinám ideální podmínky k jejich růstu.
