Londýnský Big Ben, zámek Červená Lhota a italské náměstí. Že vám to nejde dohromady? Omyl! Z každého vezměte to nejlepší a vznikne vám berlínská radnice. Právě neotřelý vzhled z ní činí oblíbenou atrakci. Pojďme se podívat, jak tato originalita vznikla.
Berlínské srdce
Do roku 2001 byla městská část Berlin Mitte autonomní oblast. Ačkoli tomu tak už není, střed města zahrnuje řadu historických památek, muzeí a turistických atrakcí, proto se mu někdy říká „berlínské srdce“.
Právě tady se nachází zřejmě nejvýznamnější náměstí města, Alexanderplatz. Alexandrovo náměstí nese jméno po caru Alexandru I. V době rozdělení Německa bylo Alexanderplatz centrálním náměstím východního Berlína.
Původně dobytčí trh, postavený daleko za městskými hradbami, získal na důležitosti až koncem 19. století, kdy zde postavili vlakové nádraží a místo se stalo důležitým dopravním uzlem.
S tím související nárůst procházejících přimělo obchodníky k výstavbě nákupních center. Dnes je náměstí oblíbeným místem pro schůzky místních i výchozím bodem turistů. Denně zde projde zhruba 300 tisíc lidí. Během adventu se zde konají oblíbené vánoční trhy.
Čtení na podobné témaAdventní Berlín: užijte si vánoční čas na desítkách různých trhůPřečíst
Rudá věž
Náměstí je oblíbené taky proto, že je zde vysoká koncentrace historických budov. Pro příklad uveďme alespoň Weltzeituhr, tedy hodiny ukazující čas ve 148 městech na světě. Zcela nepřehlédnutelnou stavbou je ale Červená radnice.
Berlín nebyl ve středověku ve středu dění a jeho fungování nevyžadovalo velké administrativní zázemí. S postupným rozvojem města ale začala být stará radnice nedostačující.
Navíc v roce 1848 započala tradice, kdy na schůze vedení města přicházelo i veřejné publikum, které se zajímalo o rozhodnutí usnesená vedením města. Zajímavostí je, že tento zvyk trvá dodnes a budova je občanům přístupná bez větších kontrolních opatření.
V roce 1860 teda začala stavba nové radnice, jíž byl pověřen gdaňský architekt H. F. Waesemann, což vysvětluje barvu celé stavby. Inspiroval se totiž v severních zemích, kde v té době byla cihlová barva trendem. Další inspiraci čerpal v Itálii, což je patrné na první pohled, zejména výstavbou vysoké radniční věže a použitím zdobných kachlí, typickými pro italskou renesanci.
Pomůžeme s výběremZájezdy do Německa – srovnání a doporučeníZásah války
V některých částech je rekonstruovaná
Jako většina berlínských staveb se i radnice musela vyrovnat s útoky během války. Část byla zcela vybombardovaná a musela být postavena znovu. Dodnes je na chodbách radnice patrné, které části zůstaly původní a kde začínají dostavované zdi.
Po sjednocení města se budova stala radnicí pro celý Berlín, pouze ji vylepšili o nové rozvody, výtahy a další dobové technologické vymoženosti.
