Turistická atrakce i dnes připomíná hrůzu nedávných dějin. Pamětníci oslavují její zboření, turisti si kupují její ruiny. Ačkoli jsou okolnosti jejího vzniku všeobecně známé, pojďme si připomenout i to, co jste možná dosud ani netušili.
Železná opona, její vznik i pád
Tehdejší situace připomínala tu dnešní, v tom smutném slova smyslu, aneb jak slova politiků neznamenají vůbec nic. 15. června 1961 tehdejší vůdce NDR Walter Ulbricht ujišťoval veřejnost, že žádná zeď, o jejímž postavení začaly kolovat fámy, se budovat nebude.
Situace už ale byla neudržitelná, stále více osob prchalo směrem na západ, a to právě nejvíce skrze pouze pomyslně rozdělený Berlín. V noci na 13. srpna téhož roku byl natažen ostnatý drát, jenž jasně rozděloval město na východní a západní blok. Tímto datem začala výstavba Berlínské zdi, jak ji známe.
Východoněmecká vláda začala hranice zpevňovat a budovat zeď v pravém slova smyslu. V roce 1965 byla vybudovaná hranice mezi NDR a SRN, jež definitivně rozdělila východní a západní blok. Hranice, někdy přezdívaná jako pásmo smrti, v některých místech dosahovala šířky až 50 m, obě vnější linie byly vytyčeny vysokými zdmi. Nonstop ji hlídali strážní se psy, miny, samostřílné kulomety a další válečné nástroje.
Náhlé rozdělení vedlo k řadě násilných rozdělení rodin, přátel, které se už nikdy neviděli. Někteří se pokusili vzdorovat. Touha shledat se se známými nebo žít ve svobodě vedlo k řadě pokusů o útěk, odhaduje se jich na 5 000 pokusů. Bylo to ovšem extrémně nebezpečné, zhruba 200 lidí bylo při pokusu o útěk zastřeleno.
Lidé však přicházeli s různými nápady. Tím posledním, kdo při přechodu zemřel, byl muž, který se ji snažil přeletět horkovzdušným balónem, jenž se nakonec zřítil.
Východoněmecká vláda již v průběhu roku 1989 diskutovala o možných úpravách pravidel a případné změně v souvislosti se zdí. 9. listopadu G. Schabowski při veřejném projevu kolem 19. hodiny prohlásil, že dle něj by cesty na západ již měly být povoleny, a to ihned. Ještě před půlnocí stráž kapitulovala a skrze zeď proudily davy osvobozených lidí. Samotná demolice začala až v létě roku 1990 a trvala 2 roky.
Symbol studené války, o němž se diskutuje dodnes
Monumentální stavba měřila přes 130 km a hlídána byla více než 11 000 strážných na třech stovkách strážných věží. Její trosky jsou dodnes prodávány v Berlíně jako suvenýry turistům.
Zřejmě největší suvenýr vlastní Usain Bolt, jeho „úlomek“ váží přes 3 tuny. Další kuriozitou je vzhled zdi, zatímco z východu vypadala jako šedý betonový pás, ze západu ji pokrývaly graffiti.
Dnes vede Berlínem dlážděná čára, která demonstruje původní rozdělení města. Za celou Evropu doufáme, že si z dob válečných hrůz vzali vrcholní politici dostatečné ponaučení.
